Ťuhýkovití

Ťuhýkovití (Laniidae) je čeleď čítající na 30 druhů malých pěvců dělených do třech rodů. Nejpočetnějším je rod Lanius, jehož odborný název je odvozen z latinského výrazu pro řezníka, který odkazuje na jejich typické chování – napichování ulovené potravy v podobě hmyzu, malých ptáků či savců na trny keřů, kde si je skladují na pozdější období a pravidelně se k nim vrací.[1] Zřejmě to však dělají jen krátkodobě a neplní podobnou funkci jako podzemní zásobárny, které známe u hlodavců.[2]

Ťuhýkovití
ťuhýk šedý (Lanius excubitor) s kořistí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádpěvci (Passeriformes)
Čeleďťuhýkovití (Laniidae)
Rafinesque, 1815
Rody
  • Lanius
  • Eurocephalus
  • Corvinella
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ještěr ulovený a na trn napíchnutý ťuhýkem pustinným
Hnízdo ťuhýka obecného

Ťuhýkovití jsou většinou malí ptáci s šedě, hnědě, černě či bíle zbarveným opeřením, některé druhy však mohou dosáhnout velikosti až 50 cm. Jejich zobáky jsou na konci mírně zahnuté podobně jako u dravých ptáků.

Obývají otevřené krajiny s keři na velkém území Evropy, Asie, Afriky a v podobě dvou zástupců i Severní Ameriky (ťuhýk šedý a ťuhýk americký). V Evropě je jejich typickým zástupcem ťuhýk obecný. Jsou monogamní a teritoriální a na svou kořist číhají z vhodné pozorovatelny. Hnízdo staví z malých větví a travin dobře ukryté uvnitř trnitých keřů, případně nízko na stromech.

Evoluce skupiny

Podle biomolekulárních výzkumů vznikla tato čeleď na území Afriky v době před 9 až 7 miliony let, tedy v pozdním miocénu. Jejich diverzifikace tak byla velmi rychlá a souvisela nejspíš s rozšířením travnatých stepí. Následně zástupci skupiny opakovaně migrovali do dalších částí světa.[3]

Taxonomie

  • Rod Lanius
    • Ťuhýk hlavatý (Lanius bucephalus)
    • Ťuhýk dlouhoocasý (Lanius cabanisi)
    • Ťuhýk afrotropický (Lanius collaris)
    • Ťuhýk obecný (Lanius collurio)
    • Ťuhýk barmský (Lanius collurioides)
    • Ťuhýk hnědý (Lanius cristatus)
    • Ťuhýk východoafrický (Lanius dorsalis)
    • Ťuhýk šedý (Lanius excubitor)
    • Ťuhýk šedohřbetý (Lanius excubitoroides)
    • Ťuhýk středoafrický (Lanius gubernator)
    • Ťuhýk středoasijský (Lanius isabellinus)
    • Ťuhýk americký (Lanius ludovicianus)
    • Ťuhýk rovníkový (Lanius mackinnoni)
    • Ťuhýk pustinný (Lanius meridionalis)
    • Ťuhýk menší (Lanius minor)
    • Ťuhýk žlutavobřichý (Lanius newtoni)
    • Ťuhýk běločelý (Lanius nubicus)
    • Ťuhýk královský (Lanius schach)
    • Ťuhýk rudohlavý (Lanius senator)
    • Ťuhýk somálský (Lanius somalicus)
    • Ťuhýk běloramenný (Lanius souzae)
    • Ťuhýk klínoocasý (Lanius sphenocercus)
    • Ťuhýk tibetský (Lanius tephronotus)
    • Ťuhýk tygrovaný (Lanius tigrinus)
    • Ťuhýk tlustozobý (Lanius validirostris)
    • Ťuhýk indický (Lanius vittatus)
  • Rod Corvinella
    • Ťuhýk žlutozobý (Corvinella corvina)
    • Ťuhýk stračí (Corvinella melanoleuca)
  • Rod Eurocephalus
    • Ťuhýk bělotemenný (Eurocephalus anguitimens)
    • Ťuhýk korunkatý (Eurocephalus rueppelli)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shrike na anglické Wikipedii.

  1. Forshaw, Joseph. Encyclopaedia of Animals: Birds. London: Merehurst Press, 1991. ISBN 1-85391-186-0. S. 180.
  2. Archivovaná kopie. elibrary.unm.edu [online]. [cit. 2009-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-15.
  3. Jérôme Fuchs; et al. (2019). Miocene diversification of an open‐habitat predatorial passerine radiation, the shrikes (Aves: Passeriformes: Laniidae). Zoologica Scripta (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1111/zsc.12363

Literatura

  • KHOLOVÁ, Helena (autorka českého překladu). Ptáci. Praha: Euromedia Group, k. s., 2008. ISBN 9788024222356.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.