Štětconoš trnkový

Shluk vajíček štětconoše

Samička po oplodnění naklade většinou 200 až 400 malých, hladkých vajíček polokulovitého tvaru s bělavě okrovou barvou. Vajíčka mají tmavý střed okolo mikropylárního otvoru a tmavší obvodový prstenec.[2]

Housenka motýla

Malé šedočerné housenky štětconoše se líhnou po přibližně 14 dnech a v době vylíhnutí jsou silně chlupaté. Než stihnou housenky vyrůst, často je po okolí roznáší vítr z místa vylíhnutí,[1] čímž zvětšují areál svého rozšíření a potenciálně možnost získat potravu. Později dochází ke změně zbarvení na šedohnědé s dlouhým ochlupením. Na hřbetě mezi 4. až 7. článkem se vyskytují čtyři kartáčky zakončené žlutými chloupky,[2] které umožňují snadnou identifikaci druhu. Vyjma žlutých chlupů má housenka štětconoše černá tykadla a přes záda se jí táhne černý pruh narušený již zmiňovanými žlutými chlupy.[1] Tělo je vyjma černých a žlutých barev poseto také červenými skvrnami.[1] Toto zbarvení slouží k varování případných predátorů o tom, že jedinci nejsou pro ně chutnou potravou.[7]

Housenky se živí listím listnatých stromů,[4] jejich výskyt vrcholí mezi květnem až zářím.[7] V posledním instaru dorůstají housenky velikosti okolo 3 cm v případě samce, pokud z housenky vznikne samička, je její velikost okolo 4,5 cm.[2] S housenkami je možné se setkat i v suburbanistických oblastech jako jsou parky či zahrady.[7]

Samička klade vajíčka na zámotek kukly

Housenka se později zakuklí do žlutohnědého[1] zámotku, který vytváří z vlákna a vlastních chlupů. Obvykle se kuklí v puklinách a škvírách kůry stromů, dále pak mezi větvičkami živých rostlin či v klestí. Vzniklá kukla je nejčastěji leskle tmavohnědá s řídkým, žlutým ochlupením.[2]

Dospělý motýl se líhne z kukly obvykle v červnu, létá do července. V některých případech, kdy je vhodné počasí a povětrnostní podmínky, se taktéž rodí i druhá generace na konci srpna a začátku září.[2]

Jak již bylo zmíněno v úvodu, pro štětconoše trnkového je charakteristický pohlavní dimorfismus mezi samičkou a samečkem. Sameček je oproti samičce štíhlý, menší motýlek,[2] dorůstající velikosti okolo 25 až 30 mm[3] s délkou předních křídel mezi 11 až 15 mm a rozpětím až 3 cm.[1] Povrch křídel má skořicově hnědou barvu a je protkaný klikatými, málo ostrými příčkami.[2] V oblasti zadního rohu předních křídel je nápadným znakem bílá skvrna půlměsícového tvaru. Oproti tomu zadní křídla mají barvu oranžově hnědou.[2] Na hlavě mají samci pár tykadel se silně hřebenovitým tvarem.[2] Sameček je obvykle aktivní jak ve dne, tak i v noci.[2]

Naproti tomu samičky jsou zavalitější, dorůstající délky 18 až 22 mm. Křídla jsou u samiček zakrnělá a mají podobu malých pahýlů žlutošedé barvy.[2] Tělo samičky je šedavé, zcela pokryté krátkými chloupky.[1] Tykadla jsou slabě pilovitá.[2] To, že samičky nejsou vybaveny křídly, je z důvodu jejich ochrany před predátory, jelikož samička je takto méně nápadná.[7]

Páření štětconošů

Samička není schopna letu a k jejímu oplodnění dochází krátce po jejím vykuklení,[3] kdy se motýli spárují.[1] Samička začne po vyklubání z kukly vylučovat vůni, kterou sameček využívá k nalezení partnerky.[7] Následná kopulace trvá přibližně půl hodiny.[2] Krátce po oplodnění samička klade vajíčka, kterých bývá v jedné snůšce mezi 200 až 400 kusy.[2] Klade je většinou v blízkosti exuvie kukly, často přímo na zápředek.[3] Po nakladení snůšky vajíček následně samička umírá.[1] Vajíčka poslední generace přezimovávají v hromadné snůšce[3] a na jaře se z nich pak líhne nová generace motýlů.

Štětconoš je polyfágní, co se potravy týče, takže se jeho housenky vyskytují na celé řadě rostlin a stromů, jako jsou opadavé stromy a keře (dub, bříza, vrba, hloh, slivoň, jabloň, ostružiník, tamaryšek, brusnice či dokonce limetka.[9][10][8] V případě jehličnatých stromů housenky požírají jak jehličí, tak i kůru na větvích.[8] Z jehličnanů jsou nejvýznamnějším hostitelem štětconoše trnkového dřeviny rodu smrk či jedle.[11][8]

Housenky svým zbarvením dávají případným predátorům najevo, že pro ně nejsou chutnou stravou.[7]

V případě přemnožení housenek se doporučuje provádět buď jejich ruční sběr, případně použít vhodný insekticid.[12] Housenky jsou velmi citlivé na přípravky na bázi Bacillus thuringiensis.[13] Z insekticidů lze využít například FORAY 48 B.[14]

• HRABÁK, Rudolf. Kapesní atlas našich motýlů. Praha : Státní zemědělské nakladatelství; Státní pedagogické nakladatelství, 1985. S. 188-189.
• NOVÁK, Ivo. Motýli. Ilustrace František Severa. 1.. vyd. Praha : Aventinum, 2002. ISBN 80-7151-210-9.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu štětconoš trnkový na Wikimedia Commons
• Popis štětconoše trnkového