Brádlerovy boudy

Osadu tvoří čtyři budovy, z nichž dvě nabízí ubytování[1]:

• hlavní budova č.p. 87 zvaná Severka[2][3] na které je nápis Brádlerovy boudy a také se nazývá Brádlerova chata nebo Brádlerova bouda[4][5]
  • budova č.p. 88[6]
  • budova č.p. 85[7], která skrývá na stropním trámu letopočet 1637[8]
• Laura č.p. 147 — dříve Lauerova bouda podle Franze Lauera, který ji vlastnil v letech 1942–1944[2][3]

Již v 19. století zanikla Mléčná bouda (německy Molkenbaude), která byla nejvýše položenou a pravděpodobně také nejstarší z Brádlerových bud. Téměř u lesa ji postavil Franz Bradler z Volského dolu. V roce 1827 vyhořela a byla znovu obnovena. V roce 1882 ovšem vyhořela znovu a tentokrát už obnovena nebyla. Do 21. století se dochovaly pouze nepatrné zbytky základů.[2]

První zmínka o boudách pochází z roku 1637 a řadí se tak k nejstarším krkonošským boudám. V roce 1912 vyhořely, ovšem ještě ve stejném roce došlo k jejich opětovné výstavbě. Od roku 1914 je vlastnil Johann Hollman, v letech 1938–1945 pak Kamila Hollmannová. Dne 24. září 1938 byla na střeše vztyčena vlajka s hákovým křížem, což po druhé světové válce vedlo k odsunu rodiny Hollmannů. Poté ji vlastnil Československý svaz tělesné výchovy a na začátku 60. let 20. století byly přejmenovány na Fučíkovy boudy. Po revoluci v roce 1989 došlo k jejich přejmenování zpět na Brádlerovy boudy.[2][3][4]

Motorovým vozidlem jsou dostupné z údolí Labe po cestě, která v Medvědím kolenu odbočuje ze silnice mezi Špindlerovým Mlýnem a Špindlerovou boudou a pokračuje dále k Martinovce.[1]

Pěší přístup je možný po turistických trasách:

• po modré turistické značce od Petrovy boudy.
• po modré turistické značce od Martinovky.
• po žluté turistické značce od Medvědích bud.

• Oficiální stránky