Šimon Bakač Erdődy
Šimon Bakač z Erdődu (chorvatsky Šimun Bakač Erdutski, maďarsky Bakocz de Erdődy Simon, kolem roku 1492 – 2. června 1543, Čazma) byl chorvatský bán (1530–1534) a záhřebský biskup (1518–1543). Pocházel z chorvatsko-uherského šlechtického rodu Erdődyů (chorv. Erdut).
Šimon Erdődi | |
---|---|
Narození | 1489 |
Úmrtí | 2. června 1543 (ve věku 53–54 let) |
Povolání | kněz |
Nábož. vyznání | katolická církev |
Rod | Erdődyové |
Funkce | diecézní biskup (od 1519) katolický biskup bán Chorvatska |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Životopis
Král Ludvík II. (1516–1526) jej v roce 1518 v Záhřebu na návrh Šimonova bratrance kardinála Tomáše Bakače jmenoval biskupem a jeho zvolení 10. listopadu téhož roku potvrdil také papež Lev X. (1513–1521).[1]
Po porážce Uherska Turky v bitvě u Moháče v roce 1526 svolal roku 1527 záhřebský biskup za přítomnosti Kryštofa Frankopana chorvatskou šlechtu na koncil v Dubravě. I přes nesouhlas Saboru (parlamentu) v Cetingradu si sněm v Dubravě zvolil za krále Jana Zápolského.[2] Nato armáda císaře Ferdinanda I. kvůli Šimonově podpoře Jana Zápolského vážně poškodila katedrálu i samotný Záhřeb, přičemž Kaptol zůstal na Ferdinandově straně. [3]
V roce 1530 byl Šimon jmenován do funkce chorvatského bána. Během biskupova obléhání Vinodolu v roce 1541 byl zabit český šlechtic Jan Zrinský ze Serynu, což rozhněvalo jeho bratra Mikuláše, který o to silněji zaútočil na biskupa. Se smrtí biskupa Erdödyho v roce 1543 spory mezi Zrinskými a cizí církví ustaly.
Během Šimonova episkopátu se objevilo reformní hnutí vedené Martinem Lutherem. Šimon poté napsal papeži Klementovi VII. jak „energicky a nemilosrdně vzdoruje luteranismu, protože jinak by už větší část duchovenstva jeho diecéze byla nakažena touto zhoubnou sektou“. V následujících letech svolal synody s cílem zastavit šíření protestantismu.[4] [5]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šimun Erdődy na chorvatské Wikipedii.
Externí odkazy
Předchůdce: Jan Bakač z Erdödy |
biskup záhřebský 1519–1543 |
Nástupce: Mikuláš Oláh |
Předchůdce: Jan Karlović z Krbavy |
chorvatský bán 1530–1534 |
Nástupce: Ludvík Petry z Petroviny |