Šimon Podolský z Podolí

V roce 1590 vytvořil mapu pro Petra Voka z Rožmberka. Z královských panství v Čechách vyměřil a zmapoval podle rozkazu z roku 1599 Křivoklát, Dobříš, Zbiroh, Králův Dvůr a Točník. Mapoval také Plzeň, podle rozkazu od roku 1611 také Staré a Nové Město pražské. Většina těchto map se nezachovala.

Důležitý (a dochovaný[1]) je jeho spis o zemských mírách dokončený roku 1617, který měl být schválen zemským sněmem jako doplněk k zemskému zřízení. Kvůli vypuknutí stavovského povstání k tomu nedošlo a spis byl vydán až roku 1683 pod názvem Šimona Podolského z Podolí, J. M. cís. geometra, toho času měřiče zemského v král. Českém, o mírách zemských a vysvětlení, od kterého času míry a měření zemské v království českém svůj začátek mají. Spis je dělen na čtyři části, první nazvaný Od kterého času měr a měření zemského v království českém se užívá? se věnuje nejstarší historii zeměměřičství, která se má v Čechách začínat rokem 1022. Druhý díl se jmenuje Kterého času staré míry proměněny a ty jichž se nyní užívá nařízeny jsou, kde se Podolský zabývá problémem, kdy vešly v platnost míry užívané k roku 1541, na což navazuje třetí díl O měrách zemských, kterýchž se po shoření desk zemských v království tomto posavád užívalo a užívá, a jak jim od každého rozumíno býti má, kde je popsán stav po roce 1541, který by měl být platný i v době sepsání textu, za základní jednotku zde určuje pražský loket. Ve čtvrtém dílu O zlém a škodném užívání měr zemských poukazuje na nejednotnost měr v zemi.