Šimanov

Název se vyvíjel od varianty Šimanov (1437), Ssimanuow (1486), SSimonow (1602), Ssimanow (1608), Ržimanow a Schimanau (1843) až k podobě Šimanov v roce 1854. Místní jméno vzniklo z příjmení Šíman.[3]

(Z kroniky obce Šimanov)

Původ a založení obce sahá daleko do minulých dob. Celá oblast tohoto kraje náležela k pohraničním hvozdům, kudy vedly jen úzké stezky. Taková cesta, „stará cesta humpolecká“, vedla zdejšími lesy směrem od Jihlavy k Humpolci. V tehdejších nepokojných dobách byly tyto cesty střeženy. Na kopcích byly střeženy, o čemž svědčí i jméno nejvyšší hory „Strážník“, kde se v dobách nepřátelských vpádů do země zapalovali daleko viditelné ohně, aby byl lid uvědomen o blížícím se nebezpečí.

Založení obce souviselo s rozkvětem hornictví ve zdejším kraji. Za tím účelem se ve zdejších lesích pálilo dřevěné uhlí pro stříbrné hutě. Několik uhlířů, jejichž předák se jmenoval Šimon, koupilo na úpatí Strážníku kus starého lesa na pálení uhlí pro stříbrné hutě. Uhlíři si postavili v lese dřevěné příbytky a začali pálit uhlí. Když les spálili, zakoupili si paseky a mýtě. Ty zkopali kousek po kousku na pole a usadili se zde trvale. Půda nebyla valná, ale dalo se na ni hospodařit. Šimanov byl tedy založen uhlíři pravděpodobně kolem roku 1260. Dostal jméno po předním uhlíři, který se jmenoval Šimon. Německy se Šimanov nazýval Kellersdorf, což znamená „Uhlířská ves“.

Šimanov byl původně majetkem želivského kláštera, stejně jako ostatní vesnice na Větrnojeníkovsku. Po husitských válkách začalo dolování stříbrné rudy a tyto doby připomínají některé názvy polí a luk (např. „Uhlířka“, v Hejskově lese se nachází místo, kterému se říká „U Štůly“). Podle listiny krále Jiřího z Poděbrad z 8. prosince 1468 se dostal Šimanov spolu s ostatními vesnicemi Jeníkovska v zástavu Buriánu Trčkovi z Lípy a na Lipnici. V majetku pánů Trčků se Šimanov udržel až do roku 1601. Pak se majitelé panství mnohokrát střídali až do roku 1848.

Zrušením roboty se obec stala samostatnou, vrchnostenský úřad byl zrušen a obec si své záležitosti počala spravovat zvoleným výborem se starostou. Prvním voleným starostou byl Jakub Novák rolník č. 6.

Šimanov leží v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se 3,5 km jihozápadně od Větrného Jeníkova, 4 km severozápadně od Hlávkova, 2,5 km severovýchodně od Zbilid, 4,5 km jihovýchodně od Ústí a 4,5 km jižně od Kalhova. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křemešnické vrchoviny a jejího podcelku Humpolecká vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Jeníkovská vrchovina.[4] Průměrná nadmořská výška činí 630 metrů.[5] Nejvyšší bod je Strážník (712,5 m n. m.), který je na sever od obce a dále Holubovsko (675 m n. m.), ležící východně od obce. Obcí protéká Maršovský potok, západně od vsi pak Hejnický potok, kde je pramen Želivky. Východní hranici katastru tvoří Jiřinský potok.[6] Část území přírodní památky Hajnice zasahuje i do katastru Šimanova.[7] Jižně od obce je i přírodní rezervace Šimanovské rašeliniště.[8] Do východní části katastrálního území zasahuje, podél Jiřínského potoka, přírodní rezervace Rašeliniště pod Trojanem.[9]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 71 domech 440 obyvatel, z nichž bylo 228 žen. 439 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 416 římských katolíků a 6 příslušníků Československé církve husitské.[10]

V obci sídlí firmy PP Model hobby s.r.o., NOVOPLYN k.s. Pacov, LESOTECH dvorak s.r.o., METEOR Šimanov, s.r.o.[14] a truhlářství Prošek. Obcí prochází silnice II. třídy č. 131 z Větrného Jeníkova do Zbilid a komunikace III. třídy č. 13111 z Branišova do Hlávkova.[15] Dopravní obslužnost zajišťuje dopravce ICOM transport. Autobusy jezdí ve směrech Humpolec, Ústí, Větrný Jeníkov, Jihlava, Havlíčkův Brod, Dudín, Úsobí a Herálec.[16]

Místní děti dojíždějí do základní školy ve Větrném Jeníkově.[17] Sbor dobrovolných hasičů Šimanov byl založen v roce 1896.[18] Sídlí zde knihovna.

• Boží muka u silnice
• Kříž u silnice ke Zbilidům
• Kříž u školy