Šezor

Leží v nadmořské výšce 308 metrů v údolí Bejt ha-Kerem na pomezí Horní a Dolní Galileji. Vesnice je situována cca 26 kilometrů východně od břehů Středozemního moře.

Mošav se nachází cca 110 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 37 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Šezor obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky smíšené. V údolí Bejt ha-Kerem se rozkládají lidnatá sídla městského charakteru jako Nachf nebo bývalé město Šagor, která obývají izraelští Arabové, a přímo v blízkosti mošavu pak leží města Rama a Sadžur, ve kterých žijí i arabsky mluvící Drúzové. Jediným větším židovským sídlem v údolí je Karmiel cca 6 kilometrů západně odtud, další menší židovské vesnice se nacházejí na okolních kopcích.

Obec Šezor je na dopravní síť napojena pomocí dálnice číslo 85.

Vesnice Šezor byla založena roku 1953.[2] Původně šlo o polovojenské sídlo typu Nachal, které tu vzniklo jako tehdy první židovský opěrný bod v jinak ryze arabské centrální části Galileji. V roce 1954 do vesnice dorazili židovští přistěhovalci z Maroka. Ti se zde ale neudrželi a později byl mošav znovu osídlen Židy z Íránu a Iráku.[3]

Vesnice navazuje na starověké židovské sídlo stejného jména, které je zde připomínané v Talmudu a jehož název byl pak uchován ve jménu sousedního drúzského města Sadžur.[3]

Místní ekonomika je založena na zemědělství a turistickém ruchu. Část obyvatel za prací dojíždí.[3] V Šezor je k dispozici zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je ve městě Karmiel.[4]

Obyvatelstvo Šezor je smíšené, tedy sekulární i nábožensky založené.[5] Podle údajů z roku 2014 tvořili populaci v Šezor Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě stagnujícím počtem obyvatel. K 31. prosinci 2014 zde žilo 300 lidí. Během roku 2014 populace klesla o 4,8 %.[1]