Še'ar Jašuv

Še'ar Jašuv (hebrejsky שְׁאָר יָשׁוּב, doslova „Pozůstatek se vrátí,“[2] anglicky She'ar Yashuv[3]) je vesnice typu mošav v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě Mevo'ot ha-Chermon.

Še'ar Jašuv
שאר ישוב
Pomník obětem havárie vojenských vrtulníků z roku 1997 poblíž Še'ar Jašuv
Poloha
Souřadnice33°13′35″ s. š., 35°38′48″ v. d.
Nadmořská výška127 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaMevo'ot ha-Chermon
Še'ar Jašuv
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel629 (2014[1])
Správa
Vznik1940
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 127 metrů v Chulském údolí v nejsevernějším výběžku Horní Galileji, poblíž pramenišť řeky Jordán.

Vesnice se nachází cca 7 kilometrů severovýchodně od města Kirjat Šmona, cca 152 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 72 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Še'ar Jašuv obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je zcela židovské.

Še'ar Jašuv je na dopravní síť napojen pomocí dálnici číslo 99, která vede na Golanské výšiny.

Dějiny

Še'ar Jašuv byl založen v roce 1940.[3] Jméno obce odkazuje na biblický citát z Knihy Izajáš 10,21 - "Pozůstatek se vrátí" [4][5]

Vesnice vznikla jako součást bloku židovských osad, takzvaných Usiškinových pevností - Mecudot Usiškin (מצודות אוסישקין), které Židovská agentura v této době zřizovala v Horní Galileji kvůli posílení židovských vojenských a demografických pozic v tomto regionu. Podobně jako vesnice Bejt Hilel nebo Dan.[5] Pracovně byla tato vesnice nazývána מצודת אוסישקין ג Mecudat Usiškin Gimel.[6]

Po druhé světové válce do obce dorazila další skupina osadníků. Během války za nezávislost v roce 1948 byla vesnice vystavena ostřelování Syřany. Po válce mošav opustila většina jeho obyvatel, kromě jedné rodiny, a odešli zčásti osídlit mošav Bnej Atarot poblíž Tel Avivu. V roce 1949 byl Še'ar Jašuv nově osídlen skupinou židovských přistěhovalců z Maďarska a Rumunska.[5] Na osidlování vesnice se podíleli členové mládežnického hnutí ha-No'ar ha-cijoni.[7]

V roce 1949 měl mošav 126 obyvatel a rozkládal se na ploše 1735 dunamů (1,735 kilometru čtverečního).[8]

Až do roku 1967, kdy během Šestidenní války dobyla izraelská armáda Golanské výšiny, čelila vesnice Še'ar Jašuv opakovanému ostřelování ze syrských pozic umístěných v lokalitě Tel Azazijat.[5] Na izraelské straně hranice se nacházel strategicky významný pahorek Giv'at ha-Em na úpatí Golan.[9] Během prvních dnů Šestidenní války Syřané právě na vesnice v této oblasti směřovali masivní ostřelování. V prostoru poblíž mošavu Še'ar Jašuv dokonce provedli několik průzkumných průniků na izraelské území. K žádné vážnější syrské invazi ale nedošlo.[10] Nakonec ale Izraelci v prostoru Giv'at ha-Em zahájili útok, jehož výsledkem pak bylo dobytí celých Golanských výšin a eliminace bezpečnostních rizik ze strany syrského dělostřelectva pro zemědělské vesnice v Chulském údolí.[9]

V roce 1997 se nedaleko mošavu srazily dva vrtulníky izraelské armády a zemřelo zde 73 vojáků.[5][11]

Ekonomika vesnice je zčásti založena na zemědělství. Z celkem 100 zde usedlých rodin jich 68 disponuje farmou. Ostatní obyvatelé už nejsou vázáni na zemědělské hospodaření. Dalším zdrojem příjmů je turistika (ubytování, koňská farma).[5] V Še'ar Jašuv jsou k dispozici zařízení předškolní péče. Základní škola je v nedalekém Kfar Gil'adi a nebo v Kfar Blum. V Kfar Blum je též střední školství. Še'ar Jašuv disponuje synagogou, zdravotním střediskem, restaurací a obchodem.[6]

Demografie

Obyvatelstvo mošavu Še'ar Jašuv je sekulární.[12] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Še'ar Jašuv Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 629 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 4,5 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Še'ar Jašuv[13] [8][14][1]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel24126171156236250319339342344348349366513543556571602629

Odkazy

Reference

  1. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
  2. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 108.
  3. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
  4. Iz 10, 21 (Kral, ČEP)
  5. שאר ישוב [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-15. (hebrejsky)
  6. שאר ישוב [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (hebrejsky)
  7. Hanoar Hatzioni: The beginnings [online]. hholamit.org.il [cit. 2011-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. (anglicky)
  8. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
  9. גבעת האם [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
  10. HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York: Vintage Books/Random House, 1984. Dostupné online. ISBN 0-394-71746-5. S. 186. (anglicky)
  11. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 596. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
  12. שאר ישוב [online]. romgalil.org.il [cit. 2010-02-09]. Dostupné online. (hebrejsky)
  13. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  14. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (hebrejsky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.