Šarlota de Rohan

Charlotte Godefride Élisabeth de Rohan se narodila 7. října 1737 v Paříži, v Hôtel de Soubise, městském paláci Rohanů v módní čtvrti Le Marais. Jejími rodiči byli Karel z Rohanu, kníže ze Soubise, velký přítel francouzského krále Ludvíka XV. a jeho manželka Anna Marie Luisa de La Tour d'Auvergne, vnučka Marie Anny Manciniové, jedné z neteří kardinála Mazarina, zvaných mazarinetek. Přes ni byl Šarlota příbuzná s maršálem Evženem Savojským a Ludvíkem Josefem Bourbonským, dvěma věhlasnými generály z období vlády Ludvíka XIV. Šarlota byla také potomkem Madame de Ventadour, vychovatelky malého Ludvíka XV.

Měla mladší nevlastní sestru Viktorii, dceru otcovy druhé manželky Anny Terezy Savojské. Viktorie se později stala guvernantkou budoucího krále Ludvíka XVI. Viktorie byla také sestřenicí nešťastné přítelkyně Marie Antoinetty, kněžny Marie Luisy de Lamballe. Vzhledem k tomu, že Rohanové pocházeli z Bretaňského vévodství, Šarlotě a její rodině byla u francouzského dvora přiznána hodnost princes étrangers s odpovídajícím oslovením Výsost.

Po smrti své matky v roce 1739 se stala markýzou z Gordes a hraběnkou z Monchy. V roce 1745 se stala z vlastního práva vikomtesou z Guignen. Věnem dostala panství Annonay, které tak přinesla Bourbonům.

Šarlota Godfrida Alžběta z Rohanu-Soubise, kněžna z Condé

Patnáctiletá Šarlota se 3. května 1753 na zámku Versailles provdala za o rok staršího Ludvíka Josefa Bourbonského, knížete z Condé. Šarlotin otec jí dal údajně věnem 20 milionů livrejí. Ludvík Josef se stal knížetem z Condé v roce 1740, kdy mu zemřel otec, Louis Henri de Bourbon-Condé. Jeho otec, vévoda z Bourbonu (duc de Bourbon), byl hlavním ministrem krále Ludvíka XV. a pomáhal při zařizování sňatku mladého krále s polskou princeznou Marií Leszczyńskou. Zemřel ve věku 47 let, kdy jeho synovi Ludvíku Josefov byly čtyři roky.

Matka Ludvíka Josefa, německá princezna Karolína Hesensko-Rotenburská, zemřela v červnu 1741 ve věku 26 let. Z Ludvíka Josefa se tak stal v pěti letech sirotek a vyrůstal u svého strýce hraběte z Clermontu. Nová kněžna z Condé se stala nejvýznamnější ženou u dvora, hned po královně Marii Leszczyńské a jejích osmi dcerách, orleánské vévodkyni a Mademoiselle, která se později stala její snachou. Ludvík Josef byl princ královské krve s oslovením Jasnost, které se předpokládalo také u Šarloty, když se stala kněžnou z Condé.

Ze sedm let trvajícího manželství se narodily tři děti. Jako první se v roce 1755 narodila dívka, Marie a o rok později syn Ludvík Jindřich. V roce 1757 se narodila další dcera, Luisa Adéla. Šarlota žila v Hôtel de Condé v Paříži, rodinném sídle rodu Condé. Kultivovaná princezna byla velmi laskavá k chudým.

Šarlota zemřela 4. března 1760 v Hôtel de Condé ve věku 22 let po dlouhé nemoci, jak uvedl vévoda z Luynes. Pohřbena byla v karmelitánském klášteře na předměstí Saint-Jacques.

Její manžel se v roce 1798 znovu oženil. Jeho druhou manželkou se stala italská šlechtična Marie Kateřina Brignole, vdova po monackém knížeti Honoré III.

• Marie Bourbonská (16. února 1755 – 22. června 1759)
• Ludvík Jindřich Bourbon-Condé (13. dubna 1756 – 30. srpna 1830)
• Luisa Adelaida Bourbonská (5. října 1757 – 10. března 1824)