Šamir (kibuc)

Šamir (hebrejsky שָׁמִיר‎, anglicky Shamir[2]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Severním distriktu, v Oblastní radě ha-Galil ha-Eljon (Horní Galilea).

Šamir
שמיר
Památník obětí teroristického útoku z roku 1974 v kibucu Šamir
Poloha
Souřadnice33°9′55″ s. š., 35°39′39″ v. d.
Nadmořská výška203 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktSeverní
oblastní radaHa-Galil ha-Eljon (Horní Galilea)
Šamir
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel904 (2014[1])
Správa
Vznik1944
Oficiální webwww.shamir.org.il
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Leží v nadmořské výšce 203 metrů na pomezí Chulského údolí a Golanských výšin v Horní Galileji, nedaleko horního toku řeky Jordán a cca 30 kilometrů severně od břehů Galilejského jezera. Jižně od vesnice se do prostoru bývalého Chulského jezera vlévá i tok Nachal Jardinon. O něco dál k jihu pak do Jordánu ústí i tok Nachal Orvim.

Vesnice se nachází cca 43 kilometrů severoseverovýchodně od Tiberiasu, cca 147 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 73 kilometrů severovýchodně od centra Haify. Je situována v zemědělsky intenzivně využívaném pásu. Šamir obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je zcela židovské. Výjimkou je skupina drúzských měst na Golanských výšinách cca 10 kilometrů severovýchodním směrem.

Šamir je na dopravní síť napojen pomocí lokální silnice číslo 918, která severojižním směrem sleduje tok Jordánu.

Dějiny

Zástavba v kibucu Šamir

Šamir byl založen v roce 1944.[2] Už v roce 1935 se utvořila skupina mladých sionistů původem z Rumunska, která se trénovala v zemědělském hospodaření v kibucu Ramat Jochanan poblíž Haify. 3. prosince 1944 (podle jiného zdroje roku 1945) se členové skupiny usídlili na tomto místě. Vesnice byla založena na pozemcích Židovského národního fondu.[3][4]

Roku 1949 měl kibuc už 238 obyvatel a rozkládal se na ploše 2500 dunamů (2,5 kilometrů čtverečních).[5]

Během války za nezávislost v roce 1948 v okolí obce, v prostoru Horní Galileje, probíhaly četné boje, ale samotný kibuc Šamir nebyl postižen boji. Byl ale dopravně izolován. Během 50. a 60. let 20. století vesnice čelila opakovanému ostřelování ze syrské strany hranice, která tehdy probíhala nedaleko odtud. Ostřelování skončilo až po Šestidenní válce roku 1967, kdy Izrael dobyl Golanské výšiny.[3]

13. června 1974 do vesnice pronikli arabští teroristé a zabili tři ženy, které tu pracovaly.[3][6] Útočníci byli přestrojeni za hippies.[7]

Ekonomika obce je v současnosti založena na zemědělství. Sídlí zde také průmyslová firma na výrobu optických čoček.[3] V Šamir fungují zařízení předškolní péče. Základní a vyšší školství jsou k dispozici v okolních větších obcích. V kibucu je zdravotní ordinace, zubní středisko, sportovní areály, společenská jídelna a veřejná knihovna.[4]

Demografie

Autobusová zastávka v kibucu Šamir

Obyvatelstvo Šamir je většinově sekulární.[4] Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel Šamir Židé - cca 800 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 900 osob).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 904 lidí. Během roku 2014 stoupla populace o 0,3 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Šamir[8] [5][9][1]
Rok 1948 1949 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Počet obyvatel323238408431427498535567553581608637691822875893907901904

Odkazy

Reference

  1. יישובים 2014 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. (hebrejsky)
  2. יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2015-08-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-30. (hebrejsky)
  3. שמיר [online]. bet-alon.co.il [cit. 2010-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-14. (hebrejsky)
  4. קיבוץ שמיר [online]. galil-net.org.il [cit. 2010-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. (hebrejsky)
  5. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949 [cit. 2010-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-23. (anglicky)
  6. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 449. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
  7. GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York: Oxford University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 0-19-521062-X. S. 100. (anglicky)
  8. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-13. (hebrejsky)
  9. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2010-02-03]. [www.cbs.gov.il/ishuvim/ishuv2005/bycode.xls Dostupné online]. (hebrejsky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.