Šém (biblická postava)

Šém (hebrejsky שֵׁם, doslova: „Jméno“)[1] je jeden ze tří synů Noema. V Bibli je o něm první zmínka v knize Genesis a jeho jméno se též vyskytuje ještě v 1. Paralipomenon, kde však figuruje už jen jako jméno v genealogickém seznamu.[2]

Šém
Narození asi mezi lety 1556 až 1558 od stvoření Adama; tj. roky 100 až 98 před potopou
Úmrtí asi rok 2156 nebo 2158 od stvoření Adama; tj. roky 500 až 502 po potopě (žil 600 let)
Potomci Élam, Ašúr, Arpakšád, Lúd, Aram
Otec Noe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo

V Bibli a židovské tradici

Šém se narodil přibližně kolem pětistých narozenin svého otce.[3] David Gans ve své kronice uvádí, že se tak stalo v roce 1558 od stvoření světa, což odpovídá rozmezí let 2203–2204 před naším letopočtem, dva roky po narození svého staršího bratra Jáfeta.[4][5] Z Bible o něm stejně jako v případě Cháma a Jáfeta víme jenom to, že se svými manželkami, otcem a matkou byli ušetřeni zkázy při potopě světa.[6][7] Po potopě projevil úctu svému otci tím, že společně s Jáfetem přikryl jeho nahotu,[8] čímž dal jasně najevo, že lpí na dodržování sedmi noachidských přikázání. Jinak se v Bibli jeho jméno prakticky nevyskytuje. Podle biblické chronologie však Šém přežil mnoho svých potomků v následujících pokoleních včetně Abraháma – praotce izraelského národa. Podle židovské tradice Šém založil akademii, v níž učil zájemce z následujících generací tomu, co se naučil od svých otců, a učil se u něj ještě i Abrahámův vnuk Jákob v mezidobí,[9] než se usadil u svého strýce Lábana poté, co prchl od svých rodičů před hněvem svého bratra Ezaua. Židovská tradice navíc identifikuje Šéma s králem a knězem Melchisedechem[10][11] a tvrdí o něm, že se narodil bez předkožky a splňoval tedy základní podmínku brit mila.[12] Podle tradice měl tento kněz dceru Támar,[13] s níž měl Jákobův syn Juda syny Perese[14] a Zeracha.[15]

Reference

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 454.
  2. 1Pa 1, 4 (Kral, ČEP)
  3. Gn 5, 32 (Kral, ČEP)
  4. GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 35.
  5. Gn 10, 21 (Kral, ČEP)
  6. Gn 6, 18 (Kral, ČEP)
  7. 1Pt 3, 20 (Kral, ČEP)
  8. Gn 9, 23 (Kral, ČEP)
  9. Časopis Šavua tov 55/5768, str. 2. www.olam.cz [online]. [cit. 2016-12-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01.
  10. Raši ke Gn 14:18
  11. COHEN, Abraham. Talmud (pro každého). Praha: Sefer, 2006. ISBN 80-85924-49-8. S. 288.
  12. PECARIC, Sacha. Tora Pardes Lauder: przekład Pięcioksięgu z języka hebrajskiego z uwzględnieniem Tory Ustnej opatrzony wyborem komentarzy Rabinów oraz hebrajski tekst komentarza Rasziego i Haftary z błogosławieństwami. 4. vyd. Svazek 1. Bereszit. Kraków: Pardes, 2006. ISBN 83-88879-02-2. S. 42.
  13. PECARIC, Bereszit, str. 246
  14. Gn 38, 29 (Kral, ČEP)
  15. Gn 38, 30 (Kral, ČEP)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.