Římskokatolická farnost Těrlicko

Založení farnosti v Těrlicku se odhaduje již na 14. století, ačkoliv první písemná zmínka je až z čtyřicátých či padesátých let 15. století. Farnost je zmíněná v listině řešícím spor místního faráře Jana Smyly a faráře Jakóba Persekiho z Wielkeho Kotorzu ohledně ušlých desátků z let 1444–1446. Tento spor vyhrál těrlický farář.[1] V této listině je uvedeno, že farnost existuje "od nepaměti".[2]. Na druhou stranu farnost není uvedena v seznamu Svatopeterského halíře z roku 1447. Tehdejší místní kostel byl dřevěný.

V období reformace byl kostel v držení protestantů, ale 24. března 1654 jim byl odebrán.[2] V období reformace došlo ke změně patrocinia – zasvěcení Nanebevzetí Panny Marie bylo změněno na zasvěcení svaté Trojici.[3] Dle dobových dokumentů byl kostel značně honosný a byl lépe vybaven, nežli ostatní těšínské kostely. Vizitační zpráva z roku 1679 uvádí, že kostel byl dřevěný, s věží a třemi zvony, střecha kostela byla v dobrém stavu. Od každého sedláka v obci dostával farář 2 bochníky chleba, od sedláků z jiných obcí krejcar. Z dokumentu z roku 1688 lze zjistit, že se postavila nová sakristie, lavice k sedění a křtitelnice[4] Na místě původního dřevěného kostela byl v letech 1769 – 1772 postaven zděný kostel Nejsvětější Trojice v barokním stylu. Jeho kapacita byla 400 lidí.

Vzhledem k tomu, že kostel sv. Trojice byl v oblasti, která byla při výstavbě Těrlické přehrady zaplavena a proto byly v kostele 11. 2. 1962 ukončeny bohoslužby[5] a kostel byl 30. 5. 1962 odstřelen.[6] Po likvidaci kostela sv. Trojice se farním kostelem stal kostel sv. Vavřince na kopci Kostelec. Do tohoto kostela byly přeneseny také některé památky z původního kostela sv. Trojice.

Na kopci Kostelec byla již v 11. století pohanská svatyně[7], která byla ve 13. století přeměněna na křesťanský kostel. Stavba kaple byla z pevného materiálu. Kostel byl pravděpodobně postaven během reformace, ale při svém nuceném odchodu v roce 1654 zničil poslední protestantský farář Jakub Sandaly všechny dokumenty, proto nelze tuto informaci blíže podložit. Kostel byl zasvěcený sv. Vavřinci. Okolo Kostelce táhla v roce 1683 na pouť sv. Vavřince vojska polského krále Jana Sobieského na pomoc obléhané Vídni.[7] Budova byla devastována různými krádežemi a její stav se zhoršoval. Nejprve bylo nutné postavit samostatnou zvonici, do které se přesunuly zvony, pak došlo k zřícení celé zvonice při hurikánu. Po zdlouhavých vyjednáváních bylo rozhodnuto o výstavbě nového kostela. Stavba byla zadána v roce 1889 Jonhischovi z Těšína. Celkové náklady se vyšplhaly na 13.000 florentů. Na stavbu přispěli farníci, ale také dary císař František Josef I., arcikníže Albrecht, kardinál Kopp, hrabě Larisch, kněží Onderek a Potiorek. Stavba byla dokončena a vysvěcena 16.8.1891.[7]. V kostele lze nalézt obraz sv. Vavřince z roku 1659. V roce 1991 bylo oslaveno 100 let kostela a každoročně se zde koná pouť na svátek sv. Vavřince.

Farnost se celkem třikrát pokusila postavit nový kostel. První pokus byl v roce 1968, ale po začátku normalizace nebyl realizován. Druhý pokus byl po roce 1990, ale nedošlo k shodě na místě kostela. V současné době (2017) probíhá třetí pokus. Nový kostel by měl být v centru obce, jsou připraveny první návrhy. Kromě kostela by vzniklo i duchovní centrum, které by pojalo i další farnostní aktivity. Poslední aktivity ohledně výběrových řízení však podle stránek proběhly v roce 2010.[8]