Římskokatolická farnost Pavlovice

Farnost Pavlovice je poprvé připomínána ve 14. století. Podoba původního farního kostela není známa. Dnešní mohutnou podobu kostel získal v 18. století. Je to barokní stavba s věží nad vstupním průčelím a pětiboce uzavřeným presbytářem s dvěma patrovými přístavky po stranách, přičemž do jednoho dle stop v omítce vedlo vnější schodiště. V 90. letech 20. století byl kostel zdevastován. V současné době je uzavřen a probíhá vleklá rekonstrukce. V sousedství kostela se nachází bývalá kostnice, adaptovaná počátkem 21. století na kapli. Vnitřní vybavení je moderní, na věžičce je malý zvon s elektropohonem vyzvánějící denně v podvečer. Kaple slouží bohoslužbám po dobu rekonstrukce kostela. Bohoslužby jsou v kapli vždy 15. den v měsíci, obvykle v 18.00 hod. Budova fary naproti kostelu je barokní s poněkud sešlou fasádou. Za totality byla církvi zabavena a fungovala postupně jako bytový dům a depozitář okresního vlastivědného muzea v České Lípě. Po roce 1989 byla vrácena katolické církvi a v současné době je soukromá.

Vypráví se o místním faráři, který zde působil začátkem 2. světové války: Když Pavlovicemi procházeli nacističtí vojáci, žádali u faráře ustájení pro koně. Farář jim odpověděl, že dobytek je mu milejší než Hitler. Zanedlouho byl zatčen, a zemřel v koncentračním táboře.

V Drchlavě se nachází původně gotický, v 18. a 19. století postupně barokně a empírově přebudovaný kostel zasvěcený sv. Mikuláši z Myry. Drchlava byla ve středověku sídlem plebanie (venkovské farnosti), která ale zanikla v roce 1573, poté byla Drchlava přifařena k Pavlovicím. V 90. letech byl kostel, podobně jako pavlovický, zdevastován, postupně se propadla v lodi část stropu a střecha se stala chatrnou. Posléze dokonce kdosi zcela rozřezal dřevěnou trojramennou kruchtu a odvezl ji. Jeden z místních zvonů byl posléze odvezen a dodnes visí na sanktusníku kostela sv. Ondřeje v Jestřebí, druhý byl roku 1970 odvezen do Litoměřic. Na začátku 21. století se kostel pomaličku rekonstruuje.

Chlum, ležící cca 3 km od Drchlavy, byl původně filiálkou farnosti Bezděz, od které se osamostatnil ve 13. století. Zdejší plebán platil tři groše papežského desátku. Kněží se zde poměrně rychle střídali. Plebanie zanikla během řádění tzv. „božích bojovníků“ v prvé polovině 15. století. Od té doby je Chlum filiálkou farnosti Pavlovice (několikráte byl krátkou dobu filiální i k jiným farám). V dnešní podobě kostel existuje od roku 1739, pouze v 19. století byla k jeho západnímu průčelí přistavěna empírová věž, plnící úlohu zvonice. Na zvonici bývalo pět zvonů, dnes zde není ani jeden. V 90. letech 20. století byl kostel zdevastován. Od roku 2003 se opravuje a jednou měsíčně od dubna do října je zde sloužena mše svatá.

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

• Josef Böhm

• Seznam obcí v litoměřické diecézi

• Profil farnosti v elektronickém katalogu litoměřické diecéze
• Stránky drchlavského kostela
• Stránky chlumského kostela
• Stránky pavlovického kostela
• Fotogalerie z bohoslužby v kapli v Pavlovicích^{[nedostupný zdroj]}
• Historie obce Pavlovice s přihlédnutím k dějinám místní fary
• Fotogalerie pavlovického farního kostela
• Fotogalerie pavlovické kaple
• Fotogalerie kostela na Chlumu