Jaroslav Macoun

Na kněze byl vysvěcen 8. prosince 1973 kardinálem Štěpánem Trochtou bez povolení státními komunistickými úřady. Z důvodu neposlušnosti komunistickému režimu neobdržel státní souhlas pro „maření státního dozoru nad církví“. Svou kněžskou službu tedy vykonával tajně.

Bylo mu však dovoleno, vzhledem k jeho odbornému vzdělání přírodních věd, pracovat v Ústředním ústavu geologickém v Praze a věnovat se vědecké činnosti. Z tohoto období pochází řada článků, geologickým map a odborných statí publikovaných v tehdejší odborné literatuře.

Stal se také členem České geografické společnosti pod jejíž hlavičkou publikoval.

Teprve po skončení komunistické totality mohl být ustanoven od 1. prosince 1989 do řádné duchovní správy u sv. Anny v Praze. Od 15. července 1990 začal působit ve farnosti Jestřebí[1] u České Lípy, dále pak excurrendo ve farnostech: Bořejov[2], Deštná, Dubá, Kruh, Okna, Pavlovice a Tuháň.

Litoměřický biskup Josef Koukl ho za obětavou práci a věrnou kněžskou službu instaloval 6. listopadu 2000 jako kanovníka Svatoštěpánské katedrální kapituly v Litoměřicích.

Zemřel náhle po odsloužení mše 20. prosince 2000. Poslední rozloučení se konalo v kostele sv. Kříže v Dubé, pochován byl na hřbitově v Oseku u Sobotky, odkud pocházel.

• MACOUN, J. et al.: Kvartér Ostravska a Moravské brány., Ústřední ústav geologický. Praha, 1965
• MACOUN, J., et al.: Geologická mapa ČSR., Ústřední ústav geologický, Kolín, 1989
• PROŠKOVÁ J., HŮNOVÁ I., MACOUN J.: Anomálie chemického složení atmosférických srážek pozorovaná na některých měřicích lokalitách v České republice v únoru, březnu a dubnu roku 1996. Meteorologické zprávy 55, No 4., Praha 2002, pp. 97–102.