Římskokatolická farnost Nakléřov

Již v roce 1384 byla ve farní lokalitě plebánie. Matriky jsou vedeny od roku 1772. V roce 1787 zde byla lokálie. Farnost byla kanonicky zřízena od roku 1852.[2]

Do farnosti náleží území těchto obcí:[2][4]

• Nakléřov (Nollendorf[p 2])
• Knínice (Kninitz[p 2])
• Panenská (Jungferndorf[p 2])

O prvním dřevěném kostele na Nakléřově zasvěceného Panně Marii a sv. Jiří, který ale dlouho nedokázal odolat nepřízni zde po většinu roku panujícího počasí, postaveném někdy před rokem 1330 s téměř vůbec nic neví.

První bližší zmínka je až o zděném gotickém kostele (postaveným s největší pravděpodobností někdy kolem roku 1382), který stával podél silnice směřující z Nakléřova do Krásného Lesa (tj. v místech později postavené hasičské kůlny (zbrojnice)). – Dodnes není bohužel možno zcela jednoznačně říci, zdali po požáru v roce 1639 založeném švédskými vojáky vůbec došlo nebo nedošlo k jeho opravě.

Nový barokní kostel zasvěcený sv. Josefovi vystavěl Johann Georg Gröschl uprostřed „nového“ hřbitova (tj. podél silnice vedoucí z Teplic do Drážďan, BRD) v letech 1676 až 1679 (v roce 1697 byl ještě jednou přestavěn). – Slavnostní akt jeho posvěcení se uskutečnil dne 9. listopadu 1679.

Hlavní oltář s obrazem Svaté rodiny, jenž nahradil ten původní z roku 1679, do kostela přivezl ze „Setz“ a instaloval v roce 1699 krupský truhlář Michel Leibner. – Nové šafírování provedl roku 1700 altenberský malíř Hesse.

První nikterak výmluvná zmínka o varhanách pochází z roku 1794, kdy došlo k jejich opravě. – Výroba nových varhan (majících celkem 423 píšťal) se čtyřstopým principálem, šesti hlasy v manuále a jedním v pedále za 300 Zl. k. m. (šafírovaných v roce 1822), které zaplatil Náboženský fond za přispěním 212 Zl. k. m. Obce, byla zadána v roce 1820 liboucheckému varhanářskému mistrovi Fellerovi. – Ty byly v roce 1901 nahrazeny varhanami o stejném počtu rejstříků, avšak s osmistopým principálem, varhanáře Schiffnera zasazenými v pseudorenesanční skříni.

Zděná hranolová věž postavená nákladem 1.348 Fl. a 34 5/6 Kr. (dovoz materiálu a pomocné práce byly hrazeny z obecního rozpočtu), ze které dne 17. září 1813 údajně francouzský císař Napoleon I. Bonaparte sledoval probíhající boje u Varvažova, nahradila v letech 1805 – 1806, jak to potvrzuje „vzkaz budoucím generacím“ nalezený dne 12. července 1855 při rekonstrukci věžní kopule a kříže, původní již značně zchátralou dřevěnou zvonici. – V kostelní věži se nacházel zvon z roku 1745 od Jakuba Konráda Löhnera, zvon z roku 1749 od Jan Krištofa Grohmanna a malý zvon z roku 1679, o němž není známo nic bližšího. Po rekvizici zvonů v průběhu I. a II. světové války zůstal ve věži pouze jeden jediný 50 kg zvon (20/1/97 B)

Nový dřevěný hlavní oltář s obrazem o rozměru 1,5 x 0,75 m byl pořízen v roce 1888. – V kostele se nacházel ještě starší boční dřevěný oltář s obrazem Panny Marie Pomocnice.

V roce 1975 odkoupil za odhadní cenu 15.267,60 Kčs kostel sv. Josefa na Nakléřově včetně přilehlých pozemků č. 1019 o výměře 1.065 m² a č. 1020 o výměře 234 m² Místní národní výbor v Krásném Lese zastoupeným Karlem Fandelem – předsedou.

I přesto, že náklady na odstřel kostela byly vyšší než by stála jeho oprava (ústečtí památkáři se neúspěšně snažili prosadit zachování alespoň věže), byl zchátralý farní kostel sv. Josefa dne 28. dubna 1975 byl z rozhodnutí ONV Ústí nad Labem odstřelen střelmistry z Výzkumného ústavu hnědého uhlí v Mostě, aby na jeho místě byl postaven pomník sovětským vojskům. – Jeho výstavba, která měla stát 4,5 miliónů Kčs, byla ale zastavena vládou.[5]

Na místě, kde původně stával kostel sv. Josefa, se dnes nachází prostý dřevěný kříž věnovaný původními rodáky z Nakléřova.

	Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status
Kostel
1.		Kostel sv. Josefa	Nakléřov	nelze sloužit	50°44′35″ s. š., 13°58′44″ v. d.	zbořený farní kostel[2]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde Archivováno 27. 6. 2021 na Wayback Machine v databázi Drobné sakrální památky. Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Ústí nad Labem, jehož součástí je i farnost Nakléřov, která je tak spravována excurrendo.