Římskokatolická farnost Blansko

• Blansko – farní kostel sv. Martina
• Dolní Lhota
• Hořice
• Horní Lhota
• Klepačov – kaple
• Lažánky – kaple
• Olešná
• Olomučany – filiální kostel Božského Srdce Páně
• Ráječko
• Spešov – kaple Panny Marie Růžencové, kaple sv. Jana Nepomuckého
• Těchov – kaple-zvonice

Blanenská farnost s kostelem sv. Martina patří mezi nejstarší na Moravě. Její původ dle legendy zasahuje až do roku 882. První historicky zaručená zpráva pochází z roku 1131, kdy se Blansko a Rájec nad Svitavou uvádí jako bohaté statky olomouckého biskupství. Proto se také roku 1136 rozhodl olomoucký biskup Jindřich Zdík a držitel Blanska postavit zde kostel. Ale jeho spory s moravským knížetem Vratislavem zahájení stavby oddálily o dva roky. Roku 1138 bylo započato se stavbou, která byla dokončena v roce 1140. Kostel byl posvěcen téhož roku samotným biskupem Zdíkem.

Kostel byl vystaven ve slohu prvních tvrzí. Pravděpodobně měl obdélníkový půdorys, neměl věž a byl prost všech stavebních okras. Byl obehnán vysokou zdí, která sloužila k obranným účelům. Zdá se být pravděpodobné, že v době tatarských nájezdů roku 1241 a v době husitských válek byl kostel vážně poškozen. O jeho obnovu se s největší pravděpodobností zasloužil nový olomoucký biskup a od roku 1436 také nový majitel statku Blansko Pavel z Miličína. O tom, že kostel v 15. století doznal určitých oprav či úprav, může svědčit popis kostela pocházející z konce 17. století, kde se praví, že kostel jakož i věž byl zbudován ve spodní části z kamene, měl tři zvony a věžičku zvanou Sanctus.

Tento malý a zchátralý kostelík byl výrazně obnoven roku 1707 nákladem rodiny Gellhornů. Byla postavena nová věž, oratorium a kůr. Další významnou úpravou bylo prodloužení kostelní lodi k východu a přestavba kněžiště, která proběhla roku 1793 nákladem blanenského mlynáře Václava Matušky. V této době se prakticky zastavil stavební vývoj kostela a jeho tehdejší podoba se dochovala až dodnes. Další vývoj zaznamenal pouze interiér kostela.

Prvním známým farářem byl Jan z roku 1350. Za třicetileté války byla řada farností v okolí opuštěných, proto blanenský farář spravoval mj. Jedovnice (do roku 1668), Lipovec či Ostrov u Macochy. V letech 1887 až 1906 byl blanenským farářem bývalý poslanec František Srbecký.[1] Na přelomu 70. a 80. let 20. století zde jako farář působil bývalý generální vikář brněnské diecéze Jiří Mikulášek. Farářem je od 1. srpna 2000 R. D. Mgr. Jiří Kaňa.[2]

Ve farnosti slavili primice tito novokněží:

• 27. června 2020 Martin Mokrý (svěcení přijal 20.6. 2020 v katedrále sv. Petra a Pavla v Brně z rukou brněnského biskupa Mons. Vojtěcha Cikrleho)

Ve farnosti je aktivní schola i ministranti. Čtyřikrát do roka vychází farní časopis Plášť svatého Martina. [3]

Každoročně se koná tříkrálová sbírka, při které se vybere více než 100 tisíc korun, [4][5] (v roce 2017 šlo jen v samotném Blansku o 154 325 korun).[6] O rok později činil výtěžek sbírky v Blansku 178 823 korun.[7]

Den vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze a Adorační den připadá na 3. září.

Farnost se zapojuje do projektu Noc kostelů.[8]

O jarních prázdninách pořádá farnost tábor pro děti týdenní tábor už pro třetí generaci účastníků.[9]

• Stránky Římskokatolické farnosti Blansko
• Římskokatolická farnost Blansko na webu Biskupství brněnského