Rájec (Rájec-Jestřebí)

Bývalá samostatná obec Rájec nad Svitavou je dnes součástí města Rájec-Jestřebí jako místní část Rájec. Dalšími městskými částmi jsou Jestřebí, Holešín a Karolín.

Rájec
zámek
Lokalita
Charakterčást města
ObecRájec-Jestřebí
OkresBlansko
KrajJihomoravský kraj
Zeměpisné souřadnice49°24′39″ s. š., 16°38′20″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 380 (2011)[1]
Katastrální územíRájec nad Svitavou (6,42 km²)
PSČ679 02
Počet domů594 (2011)[1]
Rájec
Další údaje
Kód části obce138908
Kód k. ú.738905
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jméno

Název patrně pochází od slova Ráj zdrobněno zdrobňující příponou „-ec“. V historických listinách je toto jméno různě komoleno (Raycz, Raicz, Regicz, v první polovině XV. století Rajecz, ve druhé Rejc, v 17. a 18. století Reitz). Dříve byl z pochopitelných důvodů (odvození od slova Ráj) Rájec rodu mužského, dnes je dle oficiálních míst rodu ženského[zdroj?].

Znak

Rájecký znak je tvořen rádlem a krojidlem, které jsou po stranách doplněny jakýmisi kvítky. Toto se pochopitelně opakuje i na pečeti, na které je navíc i nápis.

Historie

Doby nejstarší

První zmínka o Rájci pochází z roku 1141 na známé listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Rájec je však patrně ještě starší, neboť roku 1136 napsal pokračovatel Kosmův, že statky ty "od dávné doby byly v držení předchůdců Zdikových". Pravděpodobně k biskupství nepatřil Rájec jako celek, jen některé části (biskupství však mělo většinu). Olomoucké biskupství však Rájce brzy pozbylo.

Rod z Rájce a Lelekovic, páni z Kunštátu, páni z Lomnice

Znak pánů z Kunštátu

Většinu získali členové starobylého rodu z Rájce. První, kdo se chlubí přívlastkem "z Rájce", je Všebor z Rájce v listině Codex diplomaticus Moraviae II. 315. Příslušníci rodu "z Rájce" byli příbuzní vladykům z Lelekovic. Ráječtí patřili k významným moravským rodům, neboť Všebor a Heřman jsou roku 1370 jmenováni jako přísedící u panského soudu. Některý z Všeborů z Rájce patrně založil ves Šeborov (dnes Šebrov). Roku 1385 měl téměř všechen majetek rájecký příslušník rodu pánů z Kunštátu Ješek Puška z Kunštátu (jisté podíly už měl roku 1375). Jeho syn Heralt Puška z Kunštátu prodal Rájec roku 1412 svému příbuznému Alšovi z Kunštátu na Lysic. Při této koupi se uvádějí dva rozbořené hrady. Vzápětí získal Rájec Jan z Lomnice. Dalšími majiteli Rájce jsou Jindřich z Rájce (zmiňovaný roku 1418) a Hanušek z Rájce a z Valče (roku 1437). Měli však již jen malý podíl.

Drnovští z Drnovic

Starý zámek v Rájci roku 1670

V roce 1437 koupil rájecké zboží olomoucký biskup Pavel z Miličína, který je držel se svým bratrem Vilémem. Rodu pánů z Miličína patřil Rájec do roku 1464, kdy jej získali Bedřich, Bohuš a Petr z Drnovic. Drnovští z Drnovic své panství rozšiřovali a zvelebovali. Kolem roku 1570 nechal Bernard Drnovský z Drnovic pustý hrad v Rájci velkoryse přestavět v renesanční zámek. Po jeho smrti v roce 1600 zdědili rozsáhlé panství (Rájec, Doubravice, Drnovice, Jedovnice, Holštýn, Lipovec, Senetářov, Kotvrdovice, Holešín, Kuničky, Němčice, Žďár, Petrovice, Vavřinec, Sloup, Šošůvka, ...) potomci jeho bratra Bohuše Jan, Kateřina a Johanka. Jan zemřel roku 1620. Dědictví bylo rozděleno mezi Kateřinu, provdanou za Hanuše Zdislava z Heissensteinu (panství rájecké), a Johanku, provdanou za Jiřího Ehrenreicha z Roggendorfu (panství kounické).

Třicetiletá válka

Kateřina zemřela roku 1621, Hanuš se oženil za Alžbětu Salmovou a roku 1635 zemřel. Kvůli třicetileté válce ale Rájec nepřipadl ani Alžbětě ani jejímu synovi, ale Janu hraběti Werdenberkovi a poté přešel do rukou rodiny Pazmanské. Johanka rozená Drnovská (poslední potomek Drnovských po přeslici), která díky účasti na povstání roku 1620 ztratila panství kounické, získala Rájecké u soudu roku 1661 zpět do rukou Drnovských. Roku 1667 Johanka umírá a roku 1675 připadá panství jejímu synovi Janu Kristianovi Roggendorfovi.

Rogendorfové z Mollenburku

Janův syn Karel Ludvík z Roggendorfu, svobodný pán z Mollenburku, založil osady Molenburk a Rogendorf, jeho choť Karolina rozená Pálffy z Erdödu založila Karolín. Po vyhoření zámku v Rájci si Karolina zvolila za své sídlo roku 1746 Sloup, kde byl právě dostavěn poutní kostel P. Marie Bolestné. Karolina zemřela roku 1759, zůstali po ní tři synové František, Antonín a Arnošt a tři dcery Aloisia, Gabriela a Rafaela. Posledně zmiňovaná se provdala za Antonína hraběte Salm-Reifferscheidta.

Salmové

Cukrovar v Rájci kolem roku 1850

Antonín poté odkupuje podíly od ostatních dědiců. Tím se Salmové dostávají do Rájce, kde žije Marie Alžběta Salmová dodnes. Nejvýznamnějším členem tohoto rodu byl Hugo František Salm, který hospodářsky zvelebil rájecké i blanenské panství.

Z dědiny na městečko

Dne 2. července 1913 byl Rájec povýšen c. k. okresním hejtmanstvím v Boskovicích na městys (městečko).

Vznik Rájce-Jestřebí

12. června 1960 se konaly první společné Rájeckojestřebské volby do MNV, jimiž byly obě dříve samostatné obce spojeny v jeden celek Rájec-Jestřebí.

Zámek

Nový zámek Rájec nad Svitavou

Hrady

Původně v Rájci stávaly dva hrady, hořejší (zmiňovaný roku 1376) na pahorku, kde nyní stojí zámek, a druhý na tzv. Sojčím vrchu, jemuž se též říká Hradisko. Oba jsou roku 1412 zmiňovány jako pobořené.

Starý zámek

Někdy na počátku 16. století (asi roku 1506) byl hrad (dolní tvrz) obnoven a roku 1570 byl přestavěn Bernardem Drnovským na renesanční zámek (dnes zvaný Dolní zámek). K zámku vedla brána od kostela (tj. ze severu), nad níž byl znak Drnovských. Tato brána byla asi zazděna roku 1680 (podle závěrečného kamene s růží a letopočtem 1680). Nová brána jde od jihu. V rohu příhradku je kulatá věž, v níž bývalo dole vězení. Odtud pochází její název hladomorna. V první polovině 18. století tento zámek vyhořel.

Nový zámek

Před rokem 1746 Starý zámek vyhořel, byl pobořen a kamení z něj bylo použito k výstavbě zámku nového. Ten byl dokončen roku 1763. Jeho architektem je Bedruzzi a je v barokovém stylu. To, že na sebe starý a dnešní nový zámek nenavazují, je způsobeno tím, že nový zámek byl postaven o kousek výš.

Památky

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.

Literatura

  • Městečko Rájec
  • Josef Pilnáček, Paměti města Blanska a okolních hradů

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.