Římskokatolická farnost Blíževedly
Římskokatolická farnost Blíževedly (lat. Bleiswedlium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území obce Blíževedly a v jejím okolí. Organizačně spadá do českolipského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je původně gotický, v 18. století raně barokně přestavěný, kostel sv. Václava v Blíževedlech.
Římskokatolická farnost Blíževedly | |
---|---|
Základní údaje | |
Vikariát | českolipský |
Diecéze | litoměřická |
Provincie | česká |
Administrátor excurrendo | J.M. can. Mgr. Rudolf Repka |
Lokalizace farnosti | |
Římskokatolická farnost Blíževedly | |
Území farnosti | |
Blíževedly • Skalka u Blíževedel • Stranné | |
Kontakt | |
Adresa sídla | Sad 5. května 127, Cvikov, 471 54, Česko |
Souřadnice | 50°36′35,34″ s. š., 14°23′58,07″ v. d. |
Telefon | +420 603 327 159 |
IČO | 63778092 |
Rejstřík evidovaných právnických osob | |
Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2021 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie farnosti
Nejstarší zmínka o středověké farní duchovní správě v Blíževedlích pochází z roku 1364, kdy místní kněz odváděl papežský desátek 18 grošů ročně. Tato středověká farnost zanikla a od roku 1626 byly Blíževedly přifařeny k farnosti Kravaře u České Lípy. Matriky jsou pro oblast Blíževedel jsou zachovány od roku 1657. Ke znovuzřízení farnosti Blíževedly došlo v roce 1754.[2]
Duchovní správcové vedoucí farnost
Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]
- 30. 12. 1754 Ioannes Müller
- 19. 12. 1768 Mathias Bugent
- 5. 11. 1776 Florian Bendel, † 19. 11. 1813
- 1814 Ign. Massopust, n. 6. 2. 1783 Polletscheiens, o. 23. 4. 1808, † 10. 2. 1855
- 1848 Theod. Eschler, n. 6. 1. 1812 B. Kamnitz, o. 3. 8. 1835, † 17. 10. 1872
- 1858 par. vacat, admin. interim. Thadd. Stoessel
- 1859 Thadd. Stoessel, n. 16. 10. 1816 Leipa, o. 3. 8. 1840, † 14. 7. 1883
- 1862 Wenc. Bittner, n. 1. 1. 1820 Bržehoryj, o. 26. 7. 1847, † 11. 10. 1879
- 1879 par. vacat, admin. int. Franc. Stalla
- 1880 Jos. Novotný, n. 11. 12. 1832 Aloysburg, o. 25. 7. 1857, † 13. 8. 1894
- 1894 par. vacat, admin. int. Wencesl. Zörner
- 1895 Anton. Herglotz, n. 10. 1. 1864 Kaadan, o. 27. 5. 1888, † 8. 2. 1935
- 1905 Joann. Lischka, n. 24. 4. 1858 Leitmeritz, o. 24. 8. 1882, † 27. 7. 1922
- 1. 12. 1922 Josef Kade, n. 28. 10. 1880 Georgswalde, o. 17. 7. 1904
- x. 8. 1946 Alois Frajt
- 1. 9. 1948 František Ondrouch
- 1951 Václav Hataš
- 1. 12. 1970 Jan Křížek, SDB
- 1. 6. 1990 Milan Matfiak, adm. exc. z Úštěka
- 1. 8. 1991 Josef Pavlas, adm. exc. z Nového Boru
- 1. 7. 1993 Ondřej Bakoň, adm. exc. z Jestřebí
- 1. 5. 2002 Josef Rousek, adm. exc. z Jestřebí, † 9. 10. 2020
- 12. 10. 2020 Rudolf Repka, admin. exc. ze Cvikova[3]
Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.
Území farnosti
Do farnosti náleží území těchto obcí (v závorce je kurzívou uveden německý název lokality ve farnosti do roku 1945[2]):
- Blíževedly (Bleiswedel)
- Skalka u Blíževedel (Skalken)
- Stranné (Stran)
Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti
Fotografie | Stavba | Místo | Bohoslužby | Zeměpisné souřadnice | Status | Číslo kulturní památky | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Kostel | |||||||
1. | Kostel svatého Václava | Blíževedly | bližší informace o bohoslužbách | 50°36′35″ s. š., 14°23′58″ v. d. | farní kostel[4] | 16721/5-2840 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q14458074) | |
Sloupy a sochy | |||||||
2. | Sloup se sousoším Nejsvětější trojice | Blíževedly | — | 50°36′30″ s. š., 14°23′49″ v. d. | trojiční sloup | 21584/5-2841 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q37008575) | |
Venkovní kříže | |||||||
3. | Krucifix – kříž rodiny varhaníků Treuhlerů | Blíževedly | — | 50°36′25″ s. š., 14°23′14″ v. d. | krucifix | 54571/5-2842 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q37008563) | |
Zaniklé sakrální stavby | |||||||
4. | Kaple Panny Marie Bolestné | Blíževedly | nelze sloužit | 50°36′18″ s. š., 14°24′3″ v. d.[5] | hřbitovní kaple (zbořená)[2] | — | |
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky. Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice |
Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.
Příslušnost k farnímu obvodu
Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen od 12. října 2020 farní obvod (kolatura) farnosti Cvikov, jehož součástí je i farnost Blíževedly, která je tak spravována excurrendo. Přehled těchto kolatur je v tabulce farních obvodů českolipského vikariátu.
Odkazy
Poznámky
- Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
Reference
- MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404.
- Macek, s. 22.
- Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.
- Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Václava, Blíževedly [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-05-01]. Dostupné online.
- Kaple Panny Marie Bolestné, Blíževedly [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2017-04-26]. Dostupné online.
Literatura
- KRACÍKOVÁ, Lucie; SMETANA, Jan. Románská a gotická sakrální architektura v okrese Česká Lípa. Praha: Unicornis, 2000. 127 s. ISBN 80-86204-04-9. S. 30–33.