Římskokatolická farnost – děkanství Semily

Jedná se o starou farnost, jejíž datum založení není známo. Původní středověká farnost (plebánie) zanikla za husitských válek. K obnově farnosti dochází až na konci 16. století. Matriky jsou pro místo zachovány od roku 1794. Od roku 1911 byla farnost povýšena na děkanství.[2]

Do farnosti náleží území obce:[2][4]

	Fotografie	Stavba	Místo	Bohoslužby	Zeměpisné souřadnice	Status	Číslo kulturní památky
Kostely
1.		Kostel sv. Petra a Pavla	Semily	bližší informace o bohoslužbách	50°36′10″ s. š., 15°20′13″ v. d.	farní kostel[2][5]	12947/6-5746 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q12030984)
2.		Kostel sv. Jana Křtitele na vrchu Koštofranku	Semily	bližší informace o bohoslužbách	50°36′3″ s. š., 15°20′18″ v. d.	filiální kostel, hřbitovní[2][6]	35385/6-2472 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (Q18915438)
Kaple
3.		Kaple sv. Antonína Paduánského	Chuchelna	bližší informace o bohoslužbách	50°22′30″ s. š., 15°15′39″ v. d.	hřbitovní kaple[2][7]	—
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky. Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se nacházely nebo nacházejí také další drobné sakrální stavby a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka. Patří mezi ně socha sv. Jana Nepomuckého na Farském poli z roku 1756, která původně stála na Bělidlech a později (po roce 1874) byla přemístěna na Farské pole na zámek. V revolučním roce 1918 jí byly zuráženy některé části a 6. dubna 1920 byla z rozhodnutí městského zastupitelstva převezena na hřbitov, kde došlo k jejímu rozbití. Ve fondu Děkanského úřadu Semily se zachovala kresba původního volutového podstavce s datací 1756. V srpnu roku 1919 popsal ředitel chlapeckých škol František Mizera ve svém dopise adresovaném Ministerstvu národní osvěty tuto sochu slovy: „Barokní statue z bílého tatobitského pískovce s letopočtem 1756. Na podstavci s volutami zdobeném vytesaný drak a části girland. Socha domnělého světce v prohnuté nalevo pose s levou nohou dopředu vystupující, po pravé straně pachole podává světci nějakou korunu (snad mučednickou – zbyl jí jenom kousíček).“
K dalším zničeným památkám patřil Misijní kříž u kostela sv. Petra a Pavla. Byl opatřen klekátkem. Jednalo se o památku na Svaté misie. Ta se konala v Semilech od 7. do 16. října 1900. Kříž nechal pořídít místní administrátor farnosti Jan Křtitel Štajnygr. Při bourání starého kostela byl tento kříž sejmut a přenesen na Koštofrank, kde později došlo k jeho zničení.
U semilského kostela sv. Petra a Pavla se nacházela také kaple sv. Anny. Ta sloužila také jako hřbitovní kostnice a nacházela se na hořením (Komenského) náměstí, za hostincem U Lípy, který se zde nachází ve 21. století. K jejímu zrušení došlo v souvislosti s ukončením provozu zdejšího hřbitova okolo roku 1800.
V ulici Mikoláše Alše v Semilech se nacházela Kaple Matky (za koštofranským hřbitovem). Tato mariánská kaple opatřená soškou sv. Jana Křtitele, která byla umístěna zřejmě na hřebeni střechy, byla u vozové cesty k Vinici postavena v roce 1815. Při úpravách ulice, které byly prováděny v letech 1976-1977 byla kaple zbořena a odstraněna byla i dvojice lip, které byly vysázeny v roce 1812.[8]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) sestávající z přidružených farností spravovaných excurrendo ze Semil.[9] Jsou jimi farnosti (řazeno abecedně):

1. Římskokatolická farnost Loukov u Semil
2. Římskokatolická farnost Roprachtice
3. Římskokatolická farnost Tatobity

• 
  Pohled na semilskou radnici a kostel sv. Petra a Pavla
• 
  Portál kostel sv. Petra a Pavla v Semilech (1911)
• 
  Socha sv. Anny s Pannou Marií z r. 1756 u kostela sv. Petra a Pavla v Semilech
• 
  Socha sv. Václava z r. 1864 u kostela sv. Petra a Pavla v Semilech
• 
  Socha sv. Jana Nepomuckého v Semilech (1756)
• 
  Sousoší Kalvárie v obci Chuchelna
• 
  Kříž v Komárově
• 
  Kaplička v Komárově
• 
  Kalvárie v obci Přikrý
• 
  Kříž v obci Přikrý