Římskokatolická farnost – děkanství Úštěk

Římskokatolická farnost – děkanství Úštěk (lat.[1] i něm.[2] Auscha) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území města Úštěk a v jeho okolí. Organizačně spadá do litoměřického vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je děkanský kostel svatého Petra a Pavla v Úštěku.

Římskokatolická farnost
– děkanství Úštěk
Základní údaje
Vikariátlitoměřický
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoR.D. Mgr. Jaroslav Stříž
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost
– děkanství Úštěk
Území farnosti
Úštěk • Držovice • Lhota u Liběšic • Ličenice • Lukov • Lukovsko • Ostré • Starý Týn • Svobodná Ves • Zimoř
Kontakt
Adresa sídlaŘKF - děkanství Úštěk,
Velká náves 1,
Křešice, 411 48
Souřadnice50°35′5,28″ s. š., 14°20′37,32″ v. d.
Telefon+420 725 016 715
IČO62769847
Rejstřík evidovaných právnických osob
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 9/2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie farnosti

V Úštěku existovala středověká farnost (plebánie) již před rokem 1200. Tato původní farnost zanikla za husitských válek. K obnově farnosti došlo na začátku 17. století díky jezuitům, kteří měli od roku 1623 v blízkých Liběšicích rezidenci. Matriky byly vedeny od roku 1623. V roce 1942 byla farnost povýšena na děkanství.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od roku:[p 1]

  • 1363 Udalricus
  • 1363 Mathias
  • 1374 Machko
  • 1374 Georgius z Dymokur
  • 1394 Ioann. z Dubé
  • 1402 Conradus
  • 22. 4. 1623 Ximenius Runner SJ
  • 22. 5. 1623 Adam. Kravařský SJ
  • 1623 W. Rauscher SJ
  • 1623 Cyprian. Kotelík, † 1625
  • 1623 Nicolaus Pistorius SJ
  • 1624 Gregor. Textorides SJ
  • 1625 Steph. Georg. Lang von Langenfeld
  • 1626 Joann. Fritsch
  • 1628 Novotny
  • 1636 Georgius Podner
  • 1640 Joann. Georg. Hoffmann
  • Elias Ign. Köstenbrot
  • 1644 Friederic. Dörfel
  • 1653 Alois. Georg. Wenzel
  • 1661 Alois. Büttner
  • 1702 Thoma Röhr
  • 1709 Franc. Ign. Burkert
  • 1731 Georg. Hendr. Glocke
  • 1740 Joann. Absolon
  • 1754 Joann. Mentschel
  • 1767 Gotfried. Knapp
  • 1780 Joan. Balthazar, n. 1729, † 3. 4. 1808
  • 1809 August. Sigmund, n. 25. 7. 1758 Sandau, o. 29. 7. 1786, † 11. 10. 1828
  • 1829 par. vacat, cap. Ign. Patzel
  • 1830 Anton. Gerber, n. 28. 12. 1780 Kaaden, o. 8. 9. 1805, † 28. 5. 1834
  • 1835 Flor. Schlosser, n. 3. 3. 1791 Reichsdorfens., o. 11. 8. 1816, † 10. 6. 1875
  • 1875 Franc. Kunze, n. 20. 9. 1834 Pankrac., o. 26. 7. 1858, † 11. 11. 1884
  • 1884 par. vacat, admin. int. Joann. Lischka
  • 1885 Jos. Neumann, n. 5. 8. 1843 Lipens., o. 15. 7. 1868, † 6. 8. 1926
  • 1911 Raim. Vogel, n. 18. 4. 1880 Blottendorf, o. 18. 3. 1905
  • 1913 Jos. Müller, n. 19. 7. 1873 Schluckenau, o. 21. 3. 1897
  • 1922 par. vacat admin. interc. Guil. Homann
  • 1. 4. 1922 Guil. Homann, n. 6. 1. 1878 Nottuln (D), o. 14. 7. 1907
  • 21. 5. 1946 par. vacat, admin. Alois Frajt
  • 1. 10. 1946 Antonín Tuček
  • 7. 8. 1950 Jan Veselka
  • 15. 10. 1950 Petr Metoděj Habáň OP
  • 1. 10. 1951 Ondřej Korvas CSsR
  • 1. 8. 1976 Josef Batta
  • 15. 11. 1977 Ondřej Korvas, CSsR
  • 1. 10. 1987 Prokop Jan Bahník OP
  • 1. 11. 1989 Milan Matfiak
  • 1. 8. 1991 Jaroslav Stříž, admin. exc. z Křešic[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

Do farnosti náleží území těchto obcí:[2][4]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti
FotografieStavbaMístoBohoslužbyZeměpisné souřadniceStatusČíslo kulturní památky
Kostel
1. Kostel sv. Petra a Pavla Úštěk bližší informace o bohoslužbách 50°35′5″ s. š., 14°20′37″ v. d. děkanský kostel 43445/5-1901 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Kaple
2. Kostel Nejsvětější Trojice Úštěk neslouží se pravidelně 50°35′6″ s. š., 14°20′58″ v. d. hřbitovní kostel 43381/5-2407 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
3. Kaple Nalezení a Povýšení sv. Kříže Ostré bližší informace o bohoslužbách 50°35′4″ s. š., 14°22′18″ v. d. kaple 42634/5-2213 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
4. Kaple Božího hrobu Ostré bližší informace o bohoslužbách 50°35′16″ s. š., 14°22′22″ v. d. kaple 42634/5-2213 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
5. Kaple Starý Týn bohoslužby příležitostně obecní kaple —
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky.

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Křešice, jehož součástí je i farnost-děkanství Úštěk, která je tak spravována excurrendo.

Galerie
  • Římskokatolická farnost – děkanství Úštěk
  • Úštěk, Mírové náměstí, v pozadí kostel sv. Petra a Pavla
  • Průčelí kostela sv. Petra a Pavla v Úštěku
  • Fara v Úštěku
  • Kostel a fara v Úštěku
  • Kaple Božího hrobu, Ostré
  • Kalvárie, Ostré
    (stav 2012)
  • Zastavení křížové cesty, Ostré
  • Kalvárie, Ostré
    (stav 2008)
  • Kalvárie, Ostré
    (stav 2004)

Odkazy

Poznámky
  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.

Reference
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 404.
  2. Macek, s. 201.
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2020.
  4. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2012-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. (češtia)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.