Řásnokřídlí

Samečci řasnokřídlích mají křídla, nohy, oči a tykadla, ale nemají funkční ústní ústrojí.[3] Žijí velmi krátce (obvykle méně než pět hodin) a nepřijímají potravu. Samičky odvozenějších čeledí nikdy neopouštějí svého hostitele a nemají křídla ani nohy. Samičky mají taky nefunkční ústní orgány a živí se šťávami v těle svého hostitele, kde potravu přijímají celým povrchem svého těla.[4] Neoplodněné samičky vypouštějí feromon, aby je mohli nalézt samečci. Samečci, kteří jsou velmi dobří letouni, jsou schopni samičku dostihnout a kopulovat s ní i na letící vose.[4] Samičky z podřádu Stylopidia mají při kopulaci vystrčenou přední část těla ven z hostitele a sameček jim protrhne mateční průchod, který leží mezi hlavou a předohrudí. Spermie vstřikuje přímo do těla samičky. Každá samička vyprodukuje tisíce pohyblivých larev, které v prvním instaru opouštějí její tělo i hostitele. Tyto larvy mají nohy a aktivně vyhledávají nového hostitele.[5] Mezi jejich hostitele patří hmyz z řádů rybenky (Zygentoma), rovnokřídlí (Orthoptera), švábi (Blattodea), kudlanky (Mantodea), ploštice (Heteroptera), blanokřídlí (Hymenoptera) a dvoukřídlí (Diptera). U čeledi Myrmecolacidae samečci parazitují na mravencích a samičky na rovnokřídlých.[2]

Unikátní je líhnutí vajíček uvnitř samičky a život larvy prvního instaru (nazývané triungulinid) uvnitř těla samičky. Samička má mateční průchod, kterým larvy opouštějí její tělo.[6] Při vývoji triungulinidů se často uplatňuje polyembryonie. Larvy prvního instaru mají jednoduchá očka. Jakmile se přichytí hostitele (obvykle na zadečku), začnou vylučovat enzymy, kterými změkčí jeho kutikulu (vnější kostru hmyzu) a vstupují do něj. U larvy druhu Stichotrema dallatorreanurn z Papuy Nové Guiney bylo zjištěno, že vstupuje do rovnokřídlého hostitele jeho nohou.[7] Jakmile je larva uvnitř hostitele, projde nadproměnou (hypermetabolie) a stane se z ní méně pohyblivá a beznohá larva. Z hostitelské tkáně drážděné přítomností parazita se vytvoří komůrka, která chrání před imunitní obranou hostitele a je pro larvu místem přijímání hemolymfy jako potravy a růstu. Larva prochází čtyřmi instary, které neodvrhují starou kutikulu, takže se kolem nich tvoří několik vrstev.[8] Po posledním svlékaní vytváří larva samečka kuklu. Samičky se rovnou stanou larvami schopnými rozmnožování (neotenie).[9][10] Barva a tvar zadečku hostitele se vlivem parazita může změnit a také přivodí hostitelovu neplodnost. Samečci, po vylíhnutí z kukly, opouštějí tělo hostitele, zatímco samičky zůstávají v těle hostitele. Samičky mohou obsadit zadeček hostitele až do 90 % jeho objemu.[2]

Samečci mají, na rozdíl od jiného hmyzu, oči připomínající schizochroální oči trilobitů řádu Phacopida. Namísto složených očí se spoustou ommatidii, jako u jiného hmyzu, mají jen několik desítek stemmat (jednoduchých oček) oddělených pokožkou nebo štětinami, takže oči připomínají ostružinu.[2][11][12]

V jednom hostiteli lze najít více samic. Samce lze pozorovat jen zřídka. Jako lákadlo je možno použít světlo nebo neoplodněné samice.[2]

Řasnokřídlí mohou ovlivňovat chování svých hostitelů. Druhy čeledi Myrmecolacidae mohou přimět mravence, aby vyšplhal na špičku listu trávy a tím zvýšit šanci na větší rozšíření feromonů pro přilákání samečka.[13]

Řád byl pojmenovaný z řečtiny podle v klidu zkroucených zadních křídel (strepsi znamená kroucení a ptera jsou křídla). Přední křídla jsou redukovány na kyvadélka. Český název řasnokřídlí (příp. řasníci) je rovněž odvozen od jemného zřasení zadních křídel.

Původně se předpokládalo, že jsou příbuzní broukům z čeledi majkovití (Meloidae) a vějířníkovití (Ripiphoridae), kteří mají podobný parazitický vývoj a redukovaná přední křídla. První molekulární výzkum je zařazoval jako sesterskou skupinu dvojkřídlých[2] do kladu nazývaného Halteria,[14] které mají upravený jeden pár křídel v kyvadélka,[15] a nedokázal jejich vztah k broukům.[15] Novější molekulární výzkumy naznačovaly, že jsou mimo klad Mecopterida (obsahuje motýly a dvoukřídlé) a neexistoval žádný přesvědčivý důkaz pro příbuznost s jinou existující skupinou.[16] Nejstarší známý zástupce tohoto řádu je Cretostylops engeli, který byl objevený v jantaru ze střední křídy z Myanmaru. V současné době je skupina řasníků obecně považována za sesterskou broukům, případně přímo za její součást.