Neotenie

Neotenie neboli pedogeneze je stav, kdy živočich dosáhne pohlavní dospělosti, ačkoli u něj stále přetrvávají juvenilní znaky. Jinak řečeno – neoteniční jedinci jsou larvy, které jsou schopny pohlavního rozmnožování. Může se objevit u mnoha skupin živočichů. U některých živočichů se jedná přímo o jejich životní strategii. Nejznámějším příkladem je obojživelník axolotl mexický, u kterého je proměna v dospělce vzácnost. Dalším příkladem mohou být některé druhy mšic, nebo bejlomorek, či motolic.

Axolotl mexický

Adolf Portmann pojímá člověka jako v mnohých aspektech neotenického primáta, u nějž mnohé juvenilní rysy přetrvávají do dospělosti.[1]

Neotenie u rostlin

V rostlinné říši se neotenie projevuje například u jarních efemér – rostlin s extrémně rychlým vývojovým cyklem. Ty jsou plodné už v době, kdy stav jejich vegetativních částí i rychlý růst ještě odpovídají stadiu semenáčku; na některých rozrazilech již dozrávají semena, ačkoli rostlina ještě nese děložní lístky.[2][3]

Odkazy

Reference
  1. KOMÁREK, Stanislav. Adolf Portmann (1897–1982): Ke stému výročí narození. Vesmír [online]. 1997-12-05 [cit. 2018-09-19]. Dostupné online. ISSN 0042-4544.
  2. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky 1. Travinná a keříčková vegetace. [s.l.]: Academia, 2007. S. 321.
  3. SÁDLO, Jiří. Efeméry – život na Záhořově loži. Vesmír. 5.5.1999. Dostupné online [cit. 2017-12-25].

Literatura
  • Ilustrovaná encyklopedie. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Encyklopedický dům, 1995. 3 sv.: il. (většinou barev.), mapy, portréty. 518 s. ISBN 80-901647-3-0.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.