Národní řád za zásluhy (Francie)

Z protokolárního hlediska představuje nižší úroveň státního ocenění oproti Řádu čestné legie (Légion d'Honneur), který zavedl Napoleon Bonaparte roku 1802 a je vyhrazen pouze pro občany Francie.[2] Mezi nimi je ještě na druhé nejvyšší úrovni Řád osvobození (Ordre de la Libération) a na třetí Vojenská medaile (Médaille militaire).

Řád za zásluhy nahradil množství dosavadních zvláštních ministerských vyznamenání zřizovaných mezi 30. a 50. lety 20. století a několik koloniálních řádů pocházejících z poslední čtvrtiny 19. století.

Řád má celkem pět tříd, stejně jako Řád čestné legie, přičemž nejnižší pátou třídu představuje rytíř a nejvyšší první třídu velkokříž. Kritéria pro nositele jednotlivých tříd jsou následující:[2]

1. Velkokříž (Grand-Croix) – nejméně 3 roky ve velkodůstojnické třídě
2. Velkodůstojník (Grand Officier) – nejméně 3 roky v komandérské třídě
3. Komandér (Commandeur) – nejméně 5 let v důstojnické třídě (rovněž pro důstojníky aktivní vojenské služby)
4. Důstojník (Officier) – nejméně 5 let v rytířské třídě (pro důstojníky aktivní vojenské služby 7 let)
5. Rytíř (Chevalier) – minimální věk 35 let, nejméně 10 let veřejné služby, významné zásluhy (pro důstojníky aktivní vojenské služby nejméně 15 let služby)

Odznak a plaketu řádu navrhl francouzský sochař a medailér Max Leognany.[2]

Jednotlivé třídy nosí své insignie následujícími způsoby:

• Rytíř (Chevalier) – odznak se stuhou na levé straně hrudi
• Důstojník (Officier) – odznak se stuhou a rozetou na levé straně hrudi
• Komandér (Commandeur) – odznak se stuhou kolem krku
• Velkodůstojník (Grand Officier) – odznak se stuhou a rozetou na levé straně hrudi a hvězdu na pravé straně hrudi
• Velkokříž (Grand-Croix) – odznak se šerpou přes pravé rameno a hvězda na levé straně hrudi

Stuhy jednotlivých tříd nošené na stejnokrojích
Rytíř Chevalier	Důstojník Officier	Komandér Commandeur	Velkodůstojník Grand Officier	Velkokříž Grand-Croix

Správné nošení insignií jednotlivých tříd Řádu za zásluhy

Mezi české držitele řádu patří mimo jiné:

• Jaroslav Šedivý – bývalý velvyslanec ve Francii (1990–1994)[3]
• Petr Janyška – bývalý velvyslanec ve Francii (1999–2003)[3]
• Pavel Fischer – bývalý velvyslanec ve Francii (2003–2010)[3]
• Petr Drulák – bývalý velvyslanec ve Francii (2017–2019)[4]

Dále např.:

• Simona Altschulová – vedoucí Oddělení mezinárodních vztahů Sekce obranné politiky Ministerstva obrany[5]
• Petr Bendl – někdejší hejtman Středočeského kraje[6]
• Danuše Bělohlávková – čestná předsedkyně Francouzské aliance v Plzni[7]
• Jan Eichler[6]
• Josef Fišera – představitel československého exilu a účastník protinacistického odboje ve Francii[8]
• Hana Hegerová – zpěvačka[3]
• Martin Jahn[6][9]
• Aleš Klepek – plukovník, přidělenec obrany na českém Vojenském oddělení v Paříži[5]
• Karel Kraus – překladatel, divadelník a signatář Charty 77[3][10][11]
• Jiří Malenovský[6]
• Meda Mládková – mecenáška a sběratelka umění[3][12]
• Lenka Rovná – profesorka Institutu mezinárodních studií FSV UK[13]
• Jacques Rupnik – politolog[3]
• Antonín Sem[6]
• Michaela Šojdrová – někdejší poslankyně a předsedkyně Skupiny přátel Francie–ČR[14]
• Petr Uhl – novinář, rovněž držitel Řádu čestné legie[3][6][15]
• Jan Vrána – bývalý starosta města Klatovy[7]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ordre national du Mérite na francouzské Wikipedii a National Order of Merit (France) na anglické Wikipedii.

• Seznam řádů a vyznamenání

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Řád za zásluhy na Wikimedia Commons