Čirčik (město)
Čirčik (uzbecky Чирчиқ, Chirchiq) je město v Taškentské oblasti Uzbekistánu. Leží 32 km severovýchodně od Taškentu, v údolí stejnojmenné řeky.[1] V roce 2021 zde žilo 162 800 obyvatel.
Čirčik Chirchiq, Чирчиқ | |
---|---|
Čirčik | |
Poloha | |
Souřadnice | 41°28′ s. š., 69°35′ v. d. |
Nadmořská výška | 582 m n. m. |
Časové pásmo | +5 |
Stát | Uzbekistán |
region | Taškent |
Čirčik | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 34 km² |
Počet obyvatel | 162 800 (2021) |
Etnické složení | Uzbekové, Kazaši |
Správa | |
Vznik | 1935 |
Telefonní předvolba | +998 7071 |
PSČ | 111700 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Geografie
Město se nachází na severu Uzbekistánu v údolí řeky Čirčik. Údolí řeky je tektonického původu a nachází se mezi výběžky Čatkalského hřbetu a pohořím Karžantau.
Čirčik se nachází v nadmořské výšce 582 m n. m.
Historie
Dějiny města Čirčik začínají dne 28. dubna 1932, kdy Rada práce a obrany SSSR zahájila výstavbu elektrochemického závodu[2] a Čirčik-Bozsujské kaskády. Dne 27. dubna 1934 byla rozhodnutím předsednictva Ústředního výkonného výboru Uzbecké SSR vytvořena městská rada Čirčik, která spojila několik vesnic, z nichž nejznámější a největší byla osada Trojick. Dne 1. května 1934 se konalo slavnostní položení základního kamene nového města. Oficiálním datem založením města je 1. květen 1935.
V letech 1946 až 1948 existoval v Čirčiku sovětský nápravný tábor (tzv. gulag) Bau-883. Vězni byly nuceni pracovat při výstavbě závodu na výrobu těžké vody pro jaderné reaktory. V táboře bylo uvězněno až 2600 lidí.[3]
Hospodářství
Ve městě jsou podniky stavebního průmyslu, obuvnické a oděvní továrny, významný masokombinát a další.
Během druhé světové války se město stalo strojírenským centrem. Před postupujícími německými vojsky sem bylo evakuováno několik velkých sovětských strojírenských závodů.
Ve městě je velký chemický závod JSC Maxam-Chirchiq, který od poloviny 40. let 20. století prováděl přípravné a projekční práce na sovětském atomovém projektu.
V Čirčiku se nachází závod na opravu a restaurace vojenských vrtulníků Mi-8. Ve městě je vojenská škola pro tankisty a v její blízkosti se nachází opravárenský závod na tanky.
Severovýchodně od města se nachází letiště pro útočné a stíhací letouny.
Čirčik je centrem intenzivně obdělávané zemědělské oblasti, kde se pěstuje především zelenina a ovoce, včetně melounů a hroznů. Dále se zde pěstuje rýže a bavlna.[4] Průmysl ve městě je proto také zaměřen na výrobu hnojiv a zemědělských strojů.
Město a jeho okolí je také významným střediskem zimních sportů. Nedaleko od města se nachází zimní sportovní středisko Čimgan, které láká turisty ze Střední Asie a Ruska.
Populace
K 1. lednu 2021 zde žilo 162 800 obyvatel.
Město je převážně osídleno Uzbeky a Kazachy. Dále jsou zde významné menšiny Kyrgyzů, Tádžiků, Rusů, Ukrajinců, Arménů, Tatarů, Korejců a Židů. Do rozpadu SSSR zde existovala významná německá menšina, která se ale vystěhovala do Německa.
Galerie
- Průmyslový závod v Čirčiku (rok 2007)
- Městský prospekt (rok 2011)
- Kostel sv. Jiří (rok 2011)
- Alej v centru města (rok 2011)
- Bytový dům v Čirčiku (rok 2015)
- Vjezd do města (rok 2015)
- Pravoslavný klášter v Čirčiku (rok 2015)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Чирчик (город) na ruské Wikipedii.
- Chirchiq | Uzbekistan | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. (anglicky)
- Maxam-Chirchiq - История завода. maxam-chirchiq.uz [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
- BAU 883 UND ITL. www.gulag.memorial.de [online]. [cit. 2022-04-27]. Dostupné online.
- KOLEKTIV AUTORŮ. Malá zemepisná encyklopédia ZSSR. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1977. 856 s. S. 175-176.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čirčik na Wikimedia Commons