Čiovo
Čiovo (italsky Bua) je chorvatský ostrov v Jaderském moři u pobřežní části Střední Dalmácie, západně od Splitu západním ústí zátoky Kaštela.
Čiovo | |
---|---|
Typická pobřežní krajina ostrova, obec Okrug Gornji | |
Lokalizace | Jižní část Jaderského moře |
Stát | Chorvatsko |
• župa | Splitsko-dalmatská |
Topografie | |
Rozloha | 28,12 km² |
Zeměpisné souřadnice | 43°30′ s. š., 16°17′ v. d. |
Délka | 15.3 km |
Šířka | 3.5 km |
Délka pobřeží | 46.663 km |
Nejvyšší vrchol | Rudine (218 m n. m.) |
Osídlení | |
Počet obyvatel | 4 455 (2001) |
Hustota zalidnění | 158,4 obyv./km² |
Největší sídlo | Trogir (pouze část) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V nejdelším místě je ostrov dlouhý přibližně 15,3 km a široký až 3,5 km, což jej činí rozlohou 17. největším ostrovem Chorvatska. Nejvyšším bodem ostrova je Rudine s výškou téměř 220 m.
Na severozápadní straně je ostrov spojen s městem Trogir zvedacím mostem, který byl po dlouhou dobu jediným spojením ostrova s pevninou. 17. července 2018 byl východně od starého mostu zprovozněn zvedací most nový, téměř 550 m dlouhý, který znatelně ulevil dopravě ve městě.[1]
Osídlení
Trvale na Čiovu žije asi 4500 obyvatel. Kromě části města Trogir na ostrově leží šest dalších obcí: Slatine, Arbanija, Mastrinka, Žedno, Okrug Gornji a Okrug Donji.
Název ostrova
Navzdory rozšířenému mínění, že název ostrova Čiovo pochází z chorvatských slov „čí je to?“ (chorvatsky: „Čije je ovo?“), původ názvu je latinský. Pochází z výrazu caput Iovis, což lze přeloži jako „Hlava Jupiterova“.
Historie
V době Římské říše se ostrov nazýval Bavo, Boa, Boae nebo Bua. Zmiňuje ho Plinius ve své Naturalis historia 3.26. V době Římského císařství sloužil ostrov jako místo vyhnanstv pro lepratiky. V té době zde bylo několik menších osad. V zátoce Supetar poblíž vsi Slatine byly objeveny zbytky předrománského kostelíka sv. Petra. Mezi dochované stavby patří rovněž předrománský kostelík Panny Marie na pobřeží (Gospa pokraj mora) a středověký kostel sv. Mořice (Sv. Mavro) ve vsi Žedno.
V 15. století se počet obyvatelstva na Čiovu zvýšil díky přílivu uprchlíků před Turky.[2] Současně s tím se rovněž předměstí Trogiru rozšířilo až na Čiovo. Mezi další dochované památky patří dominikánský klášter s kostelem sv. Kříže založený v osadě Arbanija roku 1432.
K zajímavým místům ostrova patří rovněž poutní kostel Panny Marie Prizidnica ze 16. století v obci Slatine na východní straně ostrova, vystavěný na skalním ostrohu.
Galerie
- Čiovo, obec Arbanija s kotvištěm malých lodí
- Arbanija, dominikánský klášter s kostelem sv. Kříže
- Arbanija, dominikánský klášter
- Obec Slatine s kostelem Nanebevzetí Panny Marie
- Prizidnica
- Okrug Gornji, pobřeží
Reference
- RADAČIČIOVÁ, Simone. Dobrá zpráva pro turisty. V chorvatském letovisku Trogir otevřeli nový most, uleví velkým zácpám. Aktuálně.cz [online]. 2018-07-18 [cit. 2018-11-18]. Dostupné online.
- Croatia by Robin and Jenny McKelvie. books.google.com.au [online]. [cit. 2018-08-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-31.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čiovo na Wikimedia Commons