Chilli paprička

Chilli papričky pěstovali Indiáni již v předkolumbovské době, a to už od 6. tisíciletí př. n. l. Byla to jedna z prvních samosprašných plodin, které se v Americe začaly pěstovat. Po objevení Ameriky je evropští (zvláště portugalští) kupci rychle rozšířili po celém světě, protože představovaly cenné koření a náhradu za pepř. Velké obliby doznaly především v Indii, kde dnes představují nedílnou součást indické kuchyně. Z Indie se přes Osmanskou říši dostaly do Maďarska, kde z nich Maďaři vytvořili své národní koření – mletou papriku.

Chilli papričky se dělí na množství kultivarů, které jsou klasifikovány do následujících druhů:

• paprika čínská (Capsicum chinense)
• paprika chlupatá (Capsicum pubescens)
• paprika křídlatá (Capsicum baccatum)
• paprika křovitá (Capsicum frutescens)
• paprika setá (Capsicum annuum)

Oproti tomu kapie byla vyšlechtěna jen z jednoho druhu, Capsicum annuum (paprika setá).

Jedny z nejpálivějších papriček mají svůj původ na indickém subkontinentu. Tamní chilli se honosí příznačným názvem Bhut Jolokia (Ghost Pepper), tedy „chilli démon“ a používá se jako donucovací prostředek místní policie a vojenských složek, kde se používá jako náplň kouřových granátů. Podle nepotvrzených zvěstí prý došlo k úmrtí chlapce, který „démona“ omylem pozřel.^[zdroj?!]

Bhut Jolokia byla až do roku 2007 považována za nejpálivější papričku na světě až 1 041 427 jednotek Scovilleovy stupnice (SHU). Dnes již známe i papričky, které dosahují více než dvojnásobku této hodnoty a Bhut Jolokia je dnes sedmou známou nejpálivější papričkou na světě.

Tento český název často označuje prášek ze sušených chili papriček různých odrůd. Má žlutou až červenou barvu a velmi palčivou chuť. Název je nepřesný a vznikl nesprávným překladem z angličtiny, kde „pepper“ znamená jak pepř, tak i papriku, včetně chilli. Slovo „kajenský“ je počeštěným názvem jedné z odrůd, papričky Cayenne.

Chilli papričky se množí semínky. Ta jsou kulatá, zploštěná, zpravidla vrásčitá žluté barvy. Časem semínka postupně hnědnou což může ukazovat nižší kvalitu a klíčivost semínek. Semena mají vysokou klíčivost kolem 95% a mohou si klíčivost zachovat i několik let.

Papričky lze s úspěchem pěstovat i v našich podmínkách, vyžaduje se však speciální postup, který lze rozdělit na tři důležité kroky.[7]

• Předpěstování – Začátkem nového roku se osivo v bytě umístí do zeminy a vyčká se na vyklíčení a první děložní lístky.
• Přesazení – Po zesílení rostliny následuje přesazení do menšího samostatného kořenáče, ve kterém chilli čeká na příhodné venkovní podmínky.
• Výsadba – S příchodem prvních jarních dní s jistotou absence mrazivého rána lze přistoupit k finální výsadbě na kýžené místo do skleníku. Rostlina vyžaduje dostatek tepla i světla, nenáročná je naopak na zálivku. Potřebné živiny dodá pravidelné hnojení.
• Vegetační doba – Chilli papričky jsou zpravidla pěstovány jako jednoleté. Při správném zazimování (je nutné ochránit před mrazy) lze pěstovat i jako víceleté. Papriky jsou stáleplodící, výhodou víceletého pěstování je bohatší a časnější úroda.