Rejchlův dům

Není zcela zřejmé, zda byl dům zbudován přímo pro Václava Rejchla st. a jeho rodinu. Vlastníkem parcely a investorem stavby byl královéhradecký stavitel Josef Jihlavec, jenž vlastnil i sousední parcelu čp. 556, na které později nechal vybudovat činžovní dům. Přestože autorem architektonických koncepcí obou návrhů byl architekt Bohumil Waigant, domy se vizuálně výrazně liší.[2] Existuje dokonce domněnka, že Bohumil Waigant pro dům na parcele čp. 543 pouze upravil návrh Václava Rejchla st.[3] Jiné zdroje naopak uvádějí, že podle historické stavební dokumentace dům přímo pro architekta Václava Rejchla st. vybudován nebyl a ten ho začal využívat až později. Do návrhu fasády pravděpodobně vstupoval také stavitel a investor domu Josef Jihlavec.[2] Jednotné není ani datum vzniku budovy: může se jednat o období 1909 – 10[1], ale také o rok 1913.[2][3]

V závěru 20. let 20. století byl dům doplněn o interiérové vybavení dvou přízemních místností. Jeho autorem sám byl architekt Bohumil Waigant. Místnosti v té době využíval Národní klub a důraz byl kladen na dojem noblesy (dřevěné obložení, stropní štukatura, osvětlení stylizované do tvarů voskových svící...). Interiéry těchto místností se nicméně do současnosti nedochovaly.[2] Objekt byl zapsán do seznamu kulturních památek v roce 1981.[1] V roce 2007 pak prošel rekonstrukcí fasád.[1]

Detail fasády: spirální ornamentika, kuželky a sloupky s maskarony

Dům je dvoupatrový, zcela podsklepený, a stojí na obdélníkovém půdorysu. Hlavní průčelí orientované do ulice Československé armády je symetrické, trojosé, v přízemí pětiosé. Všechna okna jsou členěna na drobné obdélníkové segmenty. Vchod je v přízemí umístěn asymetricky zcela vlevo, na pravé straně je symetrie pouze imitována nikou, ve které je umístěno poslední okno. V prvním patře má budova vodorovně kanelovaný výrazný parapet, okna nad ním jsou mírně vypouklá ven, prostory mezi nimi jsou zdobeny bohatou spirální ornamentikou a před nimi jsou předsazeny nízké kuželky. Fasáda druhého patra má naopak plochy mírně prohnuté dovnitř, parapetní římsy oken jsou v kontrastu vypouklé ven a podepřené sadami sloupků, z nichž prostřední nesou maskarony. Ty zřejmě odkazují na tehdy populární afroasijské umění. Korunní římsa domu je mohutně vysazena před fasádu.[1][2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Československé armády 29 na Wikimedia Commons