Československá kolonie Togo

Myšlenka vzniku československé kolonie měla nejblíže po konci první světové války, kdy probíhala mírová konference ve Versailles s poraženým Německem. Zde se mj. rozhodlo, že Německé císařství bude zbaveno svých zámořských území, jejichž součástí bylo i dnešní Togo, tehdy známé jako Togoland. Roku 1919 Havlasa vydal brožuru České kolonie zámořské, ve které jako nejvhodnější území ke kolonizaci vytipoval právě Togo.[3][4] Jedním z důvodů, proč se mělo stát československou kolonií zrovna tato oblast je fakt, že tehdejší tonžská populace v bývalé německé kolonii roku 1912 sčítala lehce přes milión[5] a rozloha zaujímala zhruba třetinu Československa (pro představu ČSR mělo v době vzniku 140 446 km², zatímco dnešní Togo má 56 789 km²), a tak se soudilo, že by československé úřady neměly se správou území větší problém. Ta měla být dosažena pomocí zkušených československých legií, které se vracely ze Sibiře přes Tichý oceán a dále přes Atlantik, přičemž v Togu ještě po Němcích zůstala částečná koloniální správa a pořádek, který byl Čechům, žijícím několik století v německém prostoru, blízký.[3] V tranzitu tehdy bylo přes 60 000 československých legionářů.[1]

• 
  Jan Havlasa mimo jiné usiloval i o to, aby se představitelé Československa podíleli na kolonizaci Nové Guineje[6]
• 
  Alois Musil patřil společně s Janem Havlasou mezi hlavní propagátory myšlenky, aby se Československo stalo aktivní v zámořské politice[6]

Pokud by se Togo opravdu tehdy stalo kolonií Československa, uvažovalo se, že by se odtud mohla do československého přístavu v Německu dovážet železná ruda a tamější zboží jako kakao, káva, proso či kůže, což se jevilo jako obrovský benefit pro československé závody.[7] Někteří cestovatelé, například Vilém Němec, měli představu, že by se v kolonii mohly angažovat velké podniky jako Škoda nebo ČKD a vybudovat zde své továrny, čímž by se využila místní pracovní síla.[2] Další zastánci ideje počítali s tím, že zdejší obyvatelé se budou vzdělávat za pomoci českých učitelů, podobně jako se dělo v Podkarpatské Rusi.[8] V Togu by také Čechoslováci poprvé ve větší míře narazili na nemoci typické pro africký kontinent jako spavou nemoc, zimnici či malárii.

Existují případy, kdy se na německých koloniálních známkách z Toga objevily přetisky Č.S.P. Původ této úpravy není znám, mohlo se jednat o soukromou úpravu (Č.S.P. jako zkratka pro Československou poštu) neznámého autora u části přebytečných německých známek.[9]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Československá kolonie Togo na Wikimedia Commons