Vilém Němec

Narodil se v Praze. Po absolutoriu základní a střední školy vystudoval farmacii, pravděpodobně na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V následujících letech začal působit jako lékárník v Benešově u Prahy, kde proslul jako vytrvalý kritik a šprýmař na konto následníka rakouského trůnu arcivévody Františka Ferdinanda D'Este, který sídlil na nedaleké rezidenci Konopiště. S ním se zároveň měl osobně znát.[1]

Po blíže nespecifikovaných skandálech v Benešově byl nucen zdejšího působení zanechat a rozhodl se odcestovat do Egypta, kde záhy začal podnikat jako průvodce loveckých výprav. Postupně získal obstojnou klientelu, se kterou podnikal lovecké výpravy až na území Anglo-egyptského Súdánu či Habešského císařství (pozdější Etiopie). V Egyptě se také setkával s dalšími zde přítomnými Čechy, např. s cestovateli a lovci Bedřichem Machulkou a Richardem Štorchem.[2] Po dlouhodobém pobytu v Africe se do Čech vrátil roku 1902. Ze svých cest pořídil řadu cestopisů a posléze v Čechách vydal.

Dlouhodobě pak Němec rozvíjel vlastní koncepci pro zoologickou zahradu v Praze. Prosazoval její umístění mimo městskou zástavbu, aby zde zvířatal mohla žít ve výbězích podobajících se jejich přirozenému prostředí. Roku 1904 se diskuse o založení zoo rozproudila silněji,[3] avšak až roku 1906 byl primátorem Prahy dr. Karlem Grošem přípravou vybudování zoo v hlavním městě království pověřen středoškolský profesor Jiří Janda.[4] Ten prosazoval její umístění na vltavském ostrově Štvanice, což Němec důrazně odmítal a Jandu za to silně kritizoval. Sám pak prosazoval její zřízení na Strahově.[5] To přispělo k rozhodnutí na Švanici zoo nevybudovat a následnému odložení projektu, jehož další rozvoj přerušila první světová válka. K vybudování a otevření zoo pak došlo až 28. září 1931 na pozemcích v pražské Troji severně od městského centra.

Němec se v dalších letech věnoval mj. vydávání cestopisů a dobrodružných knih a pořádání cestovatelských přednášek, stejně tak publikoval např. mapu Habeše.[6]. Roku 1930 pak opatřil českým komentářem původně němý cestopisný film Na lovu tygrů v Indii natočený roku 1929 během lovecké výpravy cestovatele George M. Dyotta do Britské Indie,[7] který se následně promítal v československých kinech. Jednalo se tak možná o první cestovatelský film opatřený českým komentářem a Němec se tím tak zároveň stal jedním z prvních českých dabingových herců.

Vilém Němec zemřel v Praze 23. února 1942 ve věku 84 let.

• Bibliografický slovník HU AV
• Díla v evidenci Městské knihovny v Praze
• Spor o pražskou zoo
• Díla V. Němce v Digitální knihově Kramerius