Českobratrský evangelický sbor (Beroun)

Jednopatrový barokní dům stojí na úzké gotické parcele.[2] V roce 1911 budovu zakoupili berounští evangelíci,[3] v roce 1912 se pak uskutečnila rekonstrukce, která zásadně změnila podobu fasády.[1] V roce 1934 Jaromír Klimecký, první farář samostatného sboru, označil po svém příjezdu do Berouna sborový dům "velmi sešlý",[3] v roce 1938 pak proběhla další rekonstrukce objektu.[1] V roce 1969 došlo k výměně přízemního výkladce za tři úzká okna.[1] Další generální opravu celého objektu pak zorganizovala farářka Alena Balabánová v letech 1979–80.[3]

Od roku 1994 je budova chráněnou kulturní památkou.[1]

Nejnápadnějším prvkem průčelí je masivní obdélníková atika s náboženským motivem z roku 1938. Autory výzdoby štítu jsou sochař Zdeněk Dvořák, malíř Miloš Antonovič a architekt Jan Slavík.[4] Zajímavé je také uplatnění režného zdiva, a to na částí fasády v přízemí, na lizénách lemujících první a patro a také na překladech oken.[1]

V přízemí je provozována ordinace, patro pak slouží Českobratrské církvi jako modlitebna a kanceláře.[1]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu evangelická fara v Berouně na Wikimedia Commons