Jedličkův ústav

Budova Jedličkova ústavu na Pankráci

Pamětní deska Dr. Rudolfa Jedličky na Vyšehradě

Jedličkův ústav byl založen na jaře roku 1913 na základě inciativ pražského Spolku pro výchovu mrzáků. Založení ústavu je spojeno především s MUDr. Rudolfem Jedličkou, předsedou Spolku, jehož jméno je v názvu už od listopadu téhož roku.[1] Od samých počátků byla patrná snaha o vybudování léčebné a vzdělávací instituce na novátorských, vědecky podložených, medicínsky obhajitelných, ekonomicky svépomocných a pedagogicky alternativních základech. O potřebě vzniku ústavu svědčí, že již v září 1913 informoval tisk o jeho přeplnění a nutnosti rozšíření.[2]

Ústav v tomto pojetí znamenal funkční a stabilní organizaci, která měla racionální uspořádání a zároveň poskytovala prostor a bezpečí pro individuální rozvoj klientů. Přesně v tomto duchu byla naplňována idea zakladatele propojit při práci s konkrétními dětmi jinak oddělené obory jako pedagogiku, psychologii, medicínu, sociální práci, pracovní, mravní a estetickou výchovu v jeden celek a s využitím potenciálu významných osobností vytvořit autentický sociální systém.

František Bakule, Augustin Bartoš, Rudolf Jedlička, Michal Jedlička, František Kábele, Jan Pfeiffer, Anežka Krčková, Jan Pičman, Marie Vágnerová a dílo mnohých dalších patří k tradici Jedličkova ústavu a škol, která je rozvíjena v týmové práci a dalších specifických aktivitách.

Sídlo ústavu je v pevnosti Vyšehrad v ulici V pevnosti 13/4. Komplex dalších budov se nachází nedaleko na Pankráci (katastrální území Nusle) u ulic U Jedličkova ústavu a Na Topolce.

Zařízení ústavu jsou přístupná do značné míry i široké veřejnosti (Obchůdek Borůvka, Ta Kavárna, bazén, kulturní a sportovní akce).

• Literární kritik F. X. Šalda učinil Jedličkův ústav svým univerzálním dědicem.[3]
• Další Jedličkův ústav se nachází v Liberci.