Čechůvky
Čechůvky jsou částí Prostějova, nachází se na východě tohoto okresního města. V roce 2009 zde bylo evidováno 58 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 163 obyvatel.[3] Katastrální území Čechůvek má rozlohu 1,21 km2.[4]
| Čechůvky | |
|---|---|
.jpg.webp) Kaple sv. Otýlie v Čechůvkách | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Prostějov |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Zeměpisné souřadnice | 49°28′24″ s. š., 17°9′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 157 (2011)[1] |
| Katastrální území | Čechůvky (1,21 km²) |
| PSČ | 796 01 |
| Počet domů | 52 (2011)[1] |
  Čechůvky | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 185221 |
| Kód k. ú. | 785229 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přestože byly Čechůvky stavebně téměř propojeny s Vrahovicemi, církevní a školskou správou spadaly do Kralic.
Na východ od obce se nachází Kaple sv. Otýlie, postavená v roce 1722.[5][6]
Název
Vesnice se původně jmenovala Čechovice. Bylo na ni přeneseno jméno jejích obyvatel (výchozí tvar Čechovici), které bylo odvozeno od osobního jména Čech (to buď označovalo obyvatele české země nebo to byla domácká podoba některého jména začínajícího na Če- (např. Čěslav, Čěmysl, Čěrad)). Význam místního jména byl "Čechovi lidé". K roku 1371 je poprvé doložena zdrobnělina Čechóvky, zřejmě na odlišení od blízkých Čechovic západně od Prostějova.[7]
Dějiny
Nejstarší historická zmínka pochází z roku 1360. Od roku 1492 až do zrušení poddanství 1848 byly Čechůvky majetkem města Prostějova. Před třicetiletou válkou byli zřejmě všichni obyvatelé Čechůvek luteránského vyznání. Po třicetileté válce došlo k rekatolizaci. Při pruském vpádu 1758 došlo u Čechůvek menším vojenským šarvátkám. [8]
V r. 1866 se u Čechůvek odehrála bitva mezi saskými a pruskými vojsky v rámci prusko-rakouské války. Na paměť této bitvy byl u obce postaven kříž.[9]
Již v době první republiky začal klesat počet obyvatel, tento trend pokračoval i po druhé světové válce. V prvních poválečných volbách (1946) zvítězila ČSSD, následovaná ČSL a ČSNS, zcela propadli komunisté. Po komunistickém převratu byl v Čechůvkách odpor proti kolektivizaci zemědělství. Jednotné zemědělské družstvo tak bylo založeno až v roce 1958. V roce 1961 byly Čechůvky připojeny k Vrahovicím. V roce 1973 se pak Vrahovice i s Čechůvkami staly součástí Prostějova.[10]
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[11]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Čechůvky | 109 | 143 | 149 | 163 | 185 | 221 | 201 | 159 | 170 | 176 | 162 | 175 | 163 | 157 |
| Počet domů | část Čechůvky | 22 | 26 | 28 | 29 | 32 | 39 | 40 | 42 | 45 | 48 | 45 | 53 | 51 | 52 |
Osobnosti
V Čechůvkách strávil dětství prof. Jan Lužný (1926–2013). Do obce se během svého života mnohokrát vracel, v důchodovém věku se věnoval zkoumání historie Čechůvek. Spolu s Hanou Bartkovou a Karlem Dolákem vydal publikaci o historii Čechůvek a kapli sv. Otýlie. V obci se narodil básník, knihovník a informační pracovník Miroslav Ressler (*1943).[15]
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-18.
- Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-17 [cit. 2003-10-17]. Dostupné online.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-31.
- FAKTOR, František. Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 60.
- HOSÁK, Ladislav. Historický místopis střední a severní Moravy. Olomouc 1959, s. 75.
- Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 154, 155.
- Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 239–240.
- BARTKOVÁ, Hana. Slavnostní posvěcení rekonstruovaného kříže u Čechůvek [online]. [cit. 2013-01-14]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov: [s.n.], 2000. 279 s. ISBN 80-238-6241-3. S. 241.
- Čechůvky [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
- BARTKOVÁ, Hana; DOLÁK, Karel; LUŽNÝ, Jan. Historie Čechůvek a kaplička sv. Otýlie. Prostějov: [s.n.], 2007. 76 s. S. 22–24.
- Tamtéž, s. 24.
- Tamtéž, s. 25.
- Ressler, Miroslav, 1943- [online]. 2017-11-07 [cit. 2019-07-19]. Dostupné online.
Literatura
- BARTKOVÁ, Hana, DOLÁK, Karel, LUŽNÝ, Jan. Historie Čechůvek a kaplička sv. Otýlie. Prostějov 2007.
- BARTKOVÁ, Hana. Kříž u Čechůvek: neznámý mecenáš přežil válečnou řež. Prostějovský týden, 2008, 18(37), s. 4. Prostějovský deník, 2008, 213.
- Československý sborník a almanach. Politický okres Prostějov. Olomouc 1932, s.33–34.
- FAKTOR, František: Popis okresního hejtmanství prostějovského. Praha 1898, s. 60–61.
- JANOUŠEK, Vojtěch: Prostějovský okres. Brno 1933. s. 149–150.
- Prostějov. Dějiny města 1. Prostějov 2000, s. 239–241.
- WOLNY, Gregor: Die Markgraftschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. V. Band. Olmützer Kreis. Brno 1839, s. 682–683.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čechůvky na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Čechůvky na webu ČÚZK
