Čchonan (PCC-772)

Ostrov Pengnjong (Baengnyeong) a místo potopení korvety

Třída Pchohang je jihokorejskou domácí konstrukcí. Celá série se stavěla v letech 1984–1993. Všechny jednotky jsou pojmenovány po jihokorejských městech. Čchonan je čtrnáctou dokončenou jednotkou a do služby vstoupila v roce 1989. Výzbroj tvoří dva 76mm kanóny OTO Melara, dva 40mm kanóny a dva trojhlavňové 324mm protiponorkové torpédomety. Pohon je typu CODOG. Při plavbě ekonomickou rychlostí loď pohánějí dva dieselové motory MTU 12V 956 TB 82, zatímco v bojové situaci jsou diesely vypnuty a korvetu pohání plynová turbína General Electric LM-2500. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost je 32 uzlů.[4]

K potopení lodě došlo při rutinní hlídce nedaleko ostrova Pengnjong ve Žlutém moři, v místech kde obě Koreje vedou spory o přesné vymezení hranice. V té době bylo na palubě 104 námořníků. Po potopení bylo zachráněno 58 námořníků (z toho 13 raněných), dalších 46 bylo nezvěstných. Po vyzvednutí vraku bylo v zadní části objeveno 22 těl a v přední části dalších 17, čímž počet pohřešovaných (a pravděpodobně mrtvých) klesl na sedm. Během záchranných operací zemřel navíc jeden potápěč.[5]

Vyzvedávání vraku

Vrak lodě byl vyzvednut (nejprve záď a až později příď) a poté ho zkoumal mezinárodní expertní tým (JIG ~ Joint civilian–military Investigation Group) složený ze zástupců Jižní Koreje, USA, Velké Británie, Švédska a Austrálie. Nabídka účasti expertů ze Severní Koreje byla Jižní Koreou zamítnuta.[5][6]

Už po ohledání vyzvednuté zadní části trupu lodě komise usoudila, že potopení způsobil vnější výbuch, pravděpodobně bludná námořní mina či torpédo. Naopak vnitřní výbuch byl vyloučen.[2]

Dne 20. května 2010 JIG zveřejnila svoji zprávu. Podle ní byl důvodem katastrofy severokorejský útok a Čchonan mělo zasáhnout samonaváděné torpédo CHT-02D odpálené ze severokorejské ponorky. Podle závěrečné zprávy komise byly nalezeny úlomky torpéda, které se podařilo jednoznačně identifikovat. Jakoukoliv jinou příčinu potopení zpráva JIG zamítla.[7][8] Pchjongjang obvinění z útoku odmítl a naopak pohrozil, že na případné sankce může odpovědět i válkou.[7]

V roce 2014 uprchlý vysoký představitel severokorejské špionážní služby Kim Kuk-song v rozhovoru pro BBC v roce 2021 potvrdil potopení Korvety Čchonan severokorejským torpédem. Dodal, že jak potopení lodě, tak ostřelování ostrova byly schváleny na nejvyšších místech. [9]

Záchranné plavidlo amerického námořnictva USNS Salvor (T-ARS 52) asistuje při záchranných pracích.

Poškozený lodní šroub korvety

Ačkoliv oficiální zpráva označila torpédo ze severokorejské ponorky za jasného a jediného přípustného viníka tragédie,[8][5] existují pochybnosti o tom, co se vlastně stalo – v českém prostředí na ně upozornil například Ivan Zajac v měsíčníku ATM.[5] Podezřelé je nejenom to, že Jižní Korea zamítla návrh Severokorejců o podílu na vyšetřování, ale i některé další aspekty této kauzy:

• Před samotným incidentem nebyly v oblasti detekovány žádné severokorejské ponorky. V oblasti probíhalo námořní cvičení Key Resolve/Foal Eagle, na kterém se podílely i jednotky US Navy. Průliv mezi ostrovem Baekryong a pevninou je úzký, mělký a vyznačuje se silnými proudy, což znesnadňuje manévrování ponorek. Vzhledem k nízké technické úrovni severokorejských ponorek by se muselo jednat o opravdu bravurní kousek: proniknout nepozorovaně za takových podmínek do oblasti cvičení jihokorejského a amerického námořnictva, zaútočit a opět se nepozorovaně stáhnout.[5]
• Torpédo CHT-02D, které mělo Čchonan potopit, nikdy předtím nebylo zmiňováno a v této kauze se tak objevilo „odnikud“ z údajné brožury severokorejského vývozce.[5][10]
• Nalezené fragmenty se neshodují se schématy, která prezentoval JIG – ačkoliv JIG tvrdí, že „přesně odpovídají“. Neodpovídá tvar protiběžných vrtulí, ani umístění komponent uvnitř torpéda. Podle ATM byly k prezentacím použity plány jiného severokorejského torpéda PT-97W.[5][10]
• Na trupu Čchonan a zbytcích torpéda byly identifikovány stopy po výbušnině německého původu, identifikované jako typ RDX. Tu obsahují torpéda jihokorejských ponorek…[5][10]
• Jižní Korea odmítla zveřejnit záznam radiokomunikace s Čchonan, záznamy z KNTDS (Korean Naval Tactical Data System) i záznamy z termokamery z pozorovacího stanoviště na ostrově – vše s odůvodněním, že se jedná o vysoce utajované vojenské informace.[5][10]

Americký prezident Barack Obama útok označil za akt agrese a porušení příměří z roku 1953, které ukončilo Korejskou válku. Velká Británie severokorejský útok odsoudila za zjevné pohrdání mezinárodními závazky. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun uvedl, že předložená fakta jsou nanejvýš znepokojivá. Naopak Čína, tradiční spojenec KLDR, vyzvala obě strany k umírněnosti a celou záležitost chce vyšetřovat samostatně.[7]

Několik dní po zveřejnění zprávy vyšetřovací komise Jižní Korea uvedla, že přeruší obchodní výměnu se severem, uzavře své výsostné vody pro severokorejská plavidla a s případem se též obrátí na Radu bezpečnosti OSN. Jihokorejský prezident I Mjong-bak zároveň vyzval KLDR k omluvě.[11]