Časová pásma v Dánském království

Zákonný čas v Dánském království upravuje zákon 83 z 29. března 1893, který stanoví že zákonným časem je střední sluneční čas odpovídající 15. poledníku východní délky,[p 1] přičemž se v něm výslovně uvádí, že neplatí pro Faerské ostrovy.[1]

Ne Faerských ostrovech platí greenwichský střední čas (GMT), neboli UTC±00:00.

Platnost standardního času v Grónsku

Přehled dánských území a na nich standardizovaných časů je v tabulce níže.

Standardizace času v Dánsku započala v roce 1858, kdy bylo rozhodnuto používat kodaňský místní čas (GMT+0:50:20)[7] jako čas na železnici. V celém státě byl tento čas zaveden jednotně až o 22 let později a nahradil řadu starších a poměrně rozmanitých místních časů, které byly obvykle nepřesné a počítaly se podle toho, kdy bylo slunce na vrcholu oblohy nad každou lokalitou. Na středoevropský čas se přešlo 1. ledna 1890.[1] Tento čas se v Dánsku nazývá Dansk normaltid (DNT).[p 3] Na Faerských ostrovech byl čas standardizován až od 11. ledna 1908 jako totožný s greenwichským středním časem (GMT).[9]

Letní čas byl v Dánsku několikrát zaveden a zrušen. Poprvé to bylo v roce 1916, nicméně platil jen jednu sezónu. Znovu byl zaveden po německé okupaci 15. května 1940 a platil nepřetržitě až do 15. listopadu 1942.[10] Poté se až do konce druhé světové války měnil podle pravidel Třetí říše. Po osvobození platil ještě po tři sezóny, přičemž doba platnosti byla od května do září, resp. později jen do srpna. V roce 1949 již nebyl zaveden.[10]

Právo znovu zavést letní čas dal vládě zákon 223 z roku 1974,[2] přičemž poprvé se tak stalo až v roce 1980. Změna nastávala poslední březnovou neděli a končila poslední zářijovou neděli. Od roku 1997 je sezóna určována směrnicemi Evropské unie, zprvu směrnicí 97/44/ES,[11] a později směrnicí 2000/84/ES.[4] Na Faerských ostrovech byl letní čas poprvé zaveden v létě 1981 a jeho sezónní platnost je trvale koordinována s mateřskou zemí.[5]

[12] [13] [14] [15]