Čang Čchun-čchiao
Čang Čchun-čchiao (tradiční čínština: 張春橋, zjednodušená čínština: 张春桥, pīnyīn: Zhāng Chūnqiáo) (1. února 1917 – 21. dubna 2005 Peking) byl prominentní čínský politik a spisovatel. Do veřejného podvědomí se dostal v pozdní fázi kulturní revoluce, zároveň byl členem takzvaného Gangu čtyř. Byl členem komunistické strany Číny a během kulturní revoluce zastával funkci v stálém výboru politbyra ústředního výboru Komunistické strany Číny. Zastával také funkci politického komisaře Čínské lidově osvobozenecké armády v Nankingu.
Čang Čchun-čchiao | |
---|---|
Narození | 1. února 1917 Juye County |
Úmrtí | 21. dubna 2005 (ve věku 88 let) Peking |
Příčina úmrtí | karcinom pankreatu |
Povolání | politik |
Politická strana | Komunistická strana Číny |
Funkce | starosta Šanghaje (1967–1976) Secretary of the CPC Shanghai Committee (1971–1976) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Rané období
Narozen ve vesnici Che-ce, provincie Šan-tung, do statkářské rodiny. Jeho otec Zhang Kaiyi sloužil nacionalistické straně Kuomintang a jako donašeč Japoncům. Spolu se svým otcem odešli do Ťi-nan kde během Čangova studia na střední škole od roku 1932 do roku 1934 sloužil jako tajný agent Kuomintangu a aktivně se účastnil na špehovaní komunistické strany. Jeho úkolem bylo donášet na studenty, kteří se účastnili hnutí proti Čankajškovi a Japoncům, v důsledku jeho špehování bylo pronásledováno 6 studentů z toho 1 byl uznán vinný a popraven. V roce 1935 se vydal do Šanghaje aby špehoval místní složku komunistické strany, kde po nějaké době změnil svou politickou ideologii a přidal se ke komunistické straně. V roce 1938 odešel do základny Komunistické strany v Jen-anu, v té době byla vystopována jeho minulost komunistickou stranou ke které se přiznal. I přes jeho minulost mu bylo umožněno zůstat v komunistické straně. [1]
Kulturní revoluce
Na začátku kulturní revoluce se Čang Čchun-čchiao spolčil s Lin Piao a Ťiang Čching. V roce 1967 Čang Čchun-čchiao, Jao Wen-jüan a Jiang Qing zosnovali plán na získání moci v Šanghaji tzv. lednová bouře, při této vzpouře byl uštván k smrti tehdejší starosta Šanghaje Ťin Čung-chua. V průběhu kulturní revoluce v Šanghaji propagoval gang čtyř Lin Piaoa jakožto následovníka Mao Ce-tunga. Propagace Lin Piaoa nepřipadla vniveč neboť si Čang vysloužil místo ve stálém výboru politbyra. [2]
Konec politické kariéry a proces
Po smrti hlavního antagonisty gangu čtyř Čou En-laje v lednu 1976, byl jmenován viceprezidentem Teng Siao-pching, který bránil gangu čtyř chopení moci. Po smrti Mao Ce-tunga bylo jeho manželkou Ťiang Čching navrhnuto na zasedání politbyra, aby se stala novou vůdkyní Čínské lidové republiky. [3] Tento návrh zvedl vlnu pozdvižení, proto bylo 6. října svoláno krizové zasedání politbyra, na kterém byli Jao wen-jüan, Čang Čchun-čchiao a Wang Chung-wen zatčeni, ten den byla také zatčena manželka zesnulého vůdce Mao Ce-tunga ve své rezidenci.[4]
V roce 1981 byl Gang čtyř odsouzen za činy proti straně, za které byl Čang odsouzen k smrti s odkladem na 2 roky. Později byl jeho rozsudek přehodnocen na doživotní trest, v roce 1997 byl rozsudek opět přehodnocen tentokrát na 18 let. V roce 1998 byl Čang propuštěn z vězení kvůli zdravotním komplikacím. V dubnu 2005 zemřel na rakovinu slinivky. [5][2]
Odkazy
Reference
- 江青張春橋……隔離審查時的四人幫主要成員--文化--人民網. www.people.com.cn [online]. [cit. 2020-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-31.
- Gang of Four Trial. law2.umkc.edu [online]. [cit. 2020-05-22]. Dostupné online.
- HSÜ, Immanuel; CHUNG-YUEH. China Without Mao: the Search for a New Order. 2. vyd. New York: Oxford University press, 1990. ISBN 0-19536-303-5.
- SUYIN, Han. Eldest Son: Zhou Enlai and the Making of Modern China, 1898-1976. 1. vyd. [s.l.]: Hill & Wang Pub, 1994. 483 s. Dostupné online. ISBN 978-0809041510.
- China's Gang of Four member dies. news.bbc.co.uk. 2005-05-10. Dostupné online [cit. 2020-05-22]. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čang Čchun-čchiao na Wikimedia Commons