Čínsko-indická válka

Čínsko-indická válka
	konflikt: studená válka
	; ilustrační obrázek
trvání:	20. října – 21. listopadu 1962
výsledek:	Čínské vítězství
změny území:	Aksai Čin se dostal pod čínskou kontrolu
strany
Indie	Čína
velitelé
Brij Mohan Kaul; Sarvepalli Rádhakrišnan; Džaváharlál Néhrú	Čang Guohua; Mao Ce-tung; Liu Bočeng
síla
10 000–12 000	80 000[1][2]
ztráty
1 383 padlých[3]; 1 047 zraněných [3]; 1 696 pohřešovaných[3]; 3 968 zajatých[3]	722 mrtvých.[3]; 1 697 zraněných[3][4]

Čínsko-indická válka byla krátká válka, ke které došlo v roce 1962 mezi Čínou a Indií. Hlavní příčinou války byly neshody o podobě himálajské hranice mezi státy, ale byly zde i další motivy. Indie například po Tibetském národním povstání poskytla azyl dalajlámovi, což Čína vnímala jako zásah do svých zájmů a vedlo to k několika pohraničním potyčkám. Indie také při hlídání svých hranic překračovala McMahonovu linii, východní část linie aktuální kontroly vyhlášené v roce 1959 čínským premiérem Čouem En-lajem za hranici Číny.

Mapa ukazuje indické a čínské nároky na hranici v oblasti Aksai Chin, linii Macartney-MacDonald, linku Foreign Office, stejně jako postup čínských sil, které okupovaly oblasti během čínsko-indické války.

Válka začala útokem čínských vojsk zároveň v Aksai Činu v Ladaku na západě a v Arunáčalpradéši na východě dne 20. října 1962, tedy v době Karibské krize. Čínské jednotky postupovaly úspěšně, ovšem posléze Čína vyhlásila 20. listopadu příměří a stáhla se ze sporného území zpět.

Jednalo se o válku výhradně pozemní, ani na jedné straně se nezapojilo letectvo nebo námořnictvo. Bojovalo se v drsných vysokohorských podmínkách nad 4.000 metrů (14.000 stop) a zemřelo přes 1300 indických vojáků a přes 700 čínských.

Je pozoruhodné, že příprava a vlastní čínský útok proběhl souběžně s 13denní kubánskou raketovou krizí (16. – 28. říjen 1962), kdy došlo k vzájemné konfrontaci USA a SSSR, takže Indie neobdržela podporu ani od jedné z těchto světových mocností až do vyřešení této krize.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sino-Indian War na anglické Wikipedii.

H.A.S.C. by United States. Congress. House Committee on Armed Services — 1999, p. 62
War at the Top of the World: The Struggle for Afghanistan, Kashmir, and Tibet by Eric S. Margolis, p. 234.
The US Army Archivováno 5. 2. 2012 na Wayback Machine says Indian wounded were 1,047 and attributes it to Indian Defence Ministry's 1965 report, but this report also included a lower estimate of killed.
Mark A. Ryan; DAVID MICHAEL FINKELSTEIN; MICHAEL A. MCDEVITT. Chinese warfighting: The PLA experience since 1949. [s.l.]: M.E. Sharpe, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-7656-1087-4. S. 188–. (anglicky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] H.A.S.C. by United States. Congress. House Committee on Armed Services — 1999, p. 62

[2] War at the Top of the World: The Struggle for Afghanistan, Kashmir, and Tibet by Eric S. Margolis, p. 234.

[Strategic_Studies_Institute-3] The US Army Archivováno 5. 2. 2012 na Wayback Machine says Indian wounded were 1,047 and attributes it to Indian Defence Ministry's 1965 report, but this report also included a lower estimate of killed.

[4] Mark A. Ryan; DAVID MICHAEL FINKELSTEIN; MICHAEL A. MCDEVITT. Chinese warfighting: The PLA experience since 1949. [s.l.]: M.E. Sharpe, 2003. Dostupné online. ISBN 978-0-7656-1087-4. S. 188–. (anglicky)