Marabu africký
Marabu africký či čáp marabu (Leptoptilos crumeniferus) je velký pták, kterého řadíme do čeledi čápovitých (Ciconiidae). Obývá africký kontinent jižně od Sahary, téměř celou střední, východní a malou část jižní Afriky. Spatřit ho můžeme jak ve vlhkých, tak ve vyprahlých lokalitách, často poblíž území obývaných člověkem. Příbuzným, dávno vyhynulým zástupcem obřích rozměrů, byl indonéský druh Leptoptilos robustus.
![]() | |
---|---|
![]() | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
![]() málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | ptáci (Aves) |
Podtřída | letci (Neognathae) |
Řád | čápi (Ciconiiformes) |
Čeleď | čápovití (Ciconidae) |
Rod | marabu (Leptoptilos) |
Binomické jméno | |
Leptoptilos crumeniferus (Lesson, 1831) | |
![]() Areál rozšíření Areál rozšíření
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Marabu africký je nepříliš vzhledný a masivní pták, který běžně dosahuje výšky nad 150 cm, hmotnosti kolem 9 kg a rozpětí křídel přinejmenším 3,2 m, což ho činí jedním z největších čápů na světě. Na rozdíl od většiny zástupců čápovitých dokáže marabu africký téměř celou hlavu i s krkem zatáhnout a skrýt pod peřím podobně jako volavky. Je nezaměnitelný díky své velikosti, holé hlavě a krku, černým zádům a bílému břichu. Má narůžovělý až světle červeně purpurový vak, který se s nacpanou potravou dokáže zvětšit až na délku větší jak 30 cm od základu zobáku. Nápadný je i veliký růžovočerný lalok na hrdle. Pohlaví jsou si velice podobná, mladší pták má snědší peří a menší lalok. Létá i ve velkých výškách a teplé vzdušné proudy ho vynáší do výšky přes 4000 m.
Způsob života
Jako většina čápů je i marabu společenský a koloniální pták. Spolu s počátkem období dešťů (kdy je potrava nejlépe a nejsnadněji dostupná) si staví poměrně velké stromové hnízdo, do kterého klade dvě, maximálně tři vejce. Jako ostatní čápovití prožívá i marabu africký nepříliš hlučné, ale pozoruhodné námluvy, ve kterých hlavně samci využívají svůj lalok k vytváření nejrůznějších zvuků. Inkubační doba vajec je 29–31 dnů a mláďata se rodí na počátku období sucha, kdy přichází velká úmrtnost díky nedostatku vody. Pohlavní dospělosti dosahuje zvíře zhruba ve čtyřech letech a v přírodě se mohou dožít i 40 let.
I přesto, že je marabu čáp, při hledání mršin se chová spíše jako sup. Vznáší se ve velké výšce a svůj velký zobák používá k roztrhávání zahnívajícího masa zdechlin. Podobně jako sup má také holou hlavu a krk, což je adaptace, která mu brání, aby si znečistil peří při konzumaci své oblíbené potravy. Marabu africký se však živí i živými živočichy, většinou drobnými, ale často i většími savci, plazy, ptáky, i obojživelníky, zvláště pak termity, rybami, sarančemi, kobylkami, housenkami, žábami, hlodavci, holuby, dokáže ulovit i dospělého plameňáka. Rád si pochutná i na vejcích krokodýlů, plameňáků a jiných druhů ptáků, která rozbíjí díky svému silnému a špičatému zobáku. Naráz dokáže tento mrchožrout spolknout až 1 kg masa.
Výskyt v Česku
V Česku byl marabu ve volné přírodě (patrně jako uprchlík z chovu) pozorován jednou: v květnu 2002 nejprve na rybníku Vyšatov u Křenovic a později pravděpodobně stejný kus na rybníce Naděje u Frahelže.[2]
Chov v zoo
Marabu africký je chován přibližně ve 130 evropských zoo.[3] Mezi nimi také v šesti českých zoologických zahradách:
Na Slovensku je pak tento druh chován v Zoo Bojnice a Zoo Košice.[3]
Chov v Zoo Praha
V Zoo Praha patří tento druh mezi tradičně chované. První jedinec se do zoo dostal již tři roky po jejím otevření.[4] Tento první samec žil v zoo po dobu deseti let. V 50. letech 20. se objevili další zástupci tohoto druhu. Přelomovým rokem se stal rok 1992. Tehdy přišel z ústecké zoo samec Oskar, který doplnil samici Otinu, jež žila v zoo již osm let a pocházela z volné přírody. Po úhynu Otiny byla připojena k Oskarovi jiná geneticky cenná samice pocházející rovněž z přírody. Dostala jméno Mařena. Uhynula roku 2010. Oskar žije v zoo dosud a funguje jako pěstoun. Odchovává totiž podsazená mláďata pocházející z jiných spolupracujících zoo.[4] Mezitím se do Zoo Praha dostali další jedinci: samec Vilík z Tiergarten Schönbrunn ve Vídni, samec Mára ze Zoo Zlín, samice Ema z nizozemské Zoo Emmen a Romana z římského Bioparco di Roma.[5] V roce 2014 se podařilo, že samice Ema i zkušený pražský Oskar odchovali pěstounským způsobem dvě mláďata ze Zoo Dvůr Králové.[5] Roku 2015 pěstounský samec odchoval 3 mláďata.[6] V roce 2016 byl úspěšný nový chovný pár – vyvedl dvě mláďata.[7] V roce 2017 bylo odchováno jedno mládě – samice.[8] Ke konci roku 2017 byli chováni tři samci a dvě samice.[9] 30. 1. a 1. 2. 2018 se Vilíkovi (Vildovi) a Emě vylíhla dvě mláďata, která byla úspěšně odchována.[10] Další dvě mláďata se vylíhla 25. 1. 2019.[11] V průběhu ledna 2020 přišla na svět tři mláďata.[12]
Do roku 2014 se podařilo odchovat 22 mláďat.[5]
Tento druh je k vidění v dolní části zoo v expozičním celku Vodní svět a opičí ostrovy společně voduškami.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marabou Stork na anglické Wikipedii.
- Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ŠŤASTNÝ, Karel; HUDEC, Karel. Fauna ČR – Ptáci 1. 3. vyd. Praha: Academia, 2016. 792 s. ISBN 978-80-200-2575-3. Kapitola Marabu africký, s. 607. (čeština)
- www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online.
- Marabu africký - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-10-26]. Dostupné online. (česky)
- VAIDL, Antonín. Střídavá péče. Trojský koník. 2014, čís. 2, s. 5.
- Výroční zpráva Zoo Praha 2015
- Výroční zpráva Zoo Praha 2016
- Výroční zpráva Zoo Praha 2017
- Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
- V Zoo Praha přibývají ptačí mláďata. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-10-26]. (česky)
- Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-02-12]. Dostupné online.
- Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2020-02-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu marabu africký na Wikimedia Commons
Taxon Leptoptilos crumeniferus ve Wikidruzích
- Marabu africký na stránkách WildAfrica
- Marabu africký na stránkách ZOO Zlín