Útvar rychlého nasazení

Útvar rychlého nasazení je určen zejména k ozbrojeným zásahům proti teroristům, při únosech osob a dopravních prostředků, při zásazích proti nebezpečným pachatelům či při zadržování rukojmích.[1] Útvar je podřízen náměstkovi policejního prezidenta, který se souhlasem ministra vnitra rozhoduje o vysílání útvaru. O konkrétním nasazení pak rozhoduje velitel oprávněný nařídit provedení zákroku pod jednotným velením. Příslušníci jsou vybíráni z řad policistů ve vícestupňovém výběrovém řízení a dále jsou podrobeni dalšímu zvláštnímu fyzickému a odbornému výcviku.

Zvláštní jednotka určená k provádění specifických ozbrojených zásahů proti nebezpečným osobám původně vznikla v roce 1981 v rámci tehdejšího Sboru národní bezpečnosti (SNB) jako Útvar zvláštního určení (ÚZU) SNB, od roku 1985 Odbor zvláštního určení (OZU) Správy vojsk Ministerstva vnitra. Jednotka původně vznikla jako reakce na vlnu terorismu a únosů letadel ve světě i u nás.[2] Do roku 1989 byla v rámci několika reorganizací administrativně zařazena pod různými součástmi SNB. Po roce 1989 byla jednotka administrativně vyčleněna jako policejní útvar s celostátní působností. Po roce 1989 se jednotka pojetím výcviku a svou specializací postupně řadila mezi podobné speciální jednotky fungující v Evropě. Útvar se kupříkladu v roce 1998 podílel na zatčení a rozprášení Bulharského mafiánského gangu, který obchodoval s drogami, zbraněmi a prostitucí, nebo kupř. v roce 1999 útvar zatkl bosse Albánské mezinárodní mafie hledaného Interpolem a Norskou policií, dále např. v roce 2000 URNA provedla zatčení Jiřího Kajínka, který utekl z Věznice Mírov.[3] V současné době zajišťuje útvar mimo jiné ochranu diplomatů v Iráku a Pákistánu.[4] URNA udržuje pravidelné kontakty např. s anglickou 22 SAS, francouzskou GIGN a RAID, belgickou SIE, italskou NOCS a GIS, švédskou CTU, slovenskou ÚOU a dalšími speciálními jednotkami v Evropě či USA.[2]

Útvar rychlého nasazení je rozdělen do tří sekcí:

• Sekce rychlého nasazení – je tvořena třemi zásahovými skupinami, specialisté, pyrotechnici, výcviková skupina.
• Sekce speciálních služeb – jsou v ní zařazeni příslušníci se zvláštními odbornostmi jako např. odstřelovači, spojaři, dokumentaristé, vyjednavači, řidiči atd.
• Sekce administrativně-logistická – zabezpečuje organizační, materiálové a personální zázemí, zahrnuje sekretariát, právní služby a administrativní pracovníky.[5]

Tento celorepublikový útvar má svého ředitele, v současné době jím je: brig. gen. JUDr. Libor Lochman.[6][7][8]

Ještě než se jedinec rozhodne pro službu u ÚRN, musí napřed splňovat základní podmínky:

• minimální věk 23 let
• 3 roky služby u policie + odborné vzdělání a výcvik
• minimálně středoškolské vzdělání
• dobrý zdravotní stav a fyzická kondice
• řidičský průkaz skupiny B
• plavec[9]

Jakmile jedinec splní základní předpoklady může se zúčastnit výběrového řízení, které se skládá ze 3 fází.[10]