Útočiště

Útočiště (německy Zuflucht) je vesnice, část města Klášterec nad Ohří v okrese Chomutov. Nachází se asi 1,5 km na sever od Klášterce nad Ohří. V roce 2009 zde bylo evidováno 104 adres.[2]

Útočiště
Domy u návsi
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKlášterec nad Ohří
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°23′50″ s. š., 13°10′18″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel273 (2011)[1]
Katastrální územíKlášterec nad Ohří (9,91 km²)
Nadmořská výška390 m n. m.
PSČ431 51
Počet domů98 (2011)[1]
Útočiště
Další údaje
Kód části obce65684
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Útočiště leží v katastrálním území Klášterec nad Ohří o výměře 9,91 km².[3]

Název

Název vesnice je překladem německé varianty Zuflucht, tj. útočiště. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje jen v německé podobě (1846 a 1848).[4]

Historie

Vesnice byla založena po velkém požáru Klášterce v roce 1784 a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1786, kdy byly přiděleny domy prvním 34 lidem. Spolu s domy byly jejich obyvatelům stanoveny povinnosti, k nimž patřilo předení bavlny pro kláštereckou manufakturu. Lidé nebyli povinni robotovat, ale jako náhradu museli vrchnosti platit poplatek ve výši tří zlatých a osmnácti krejcarů. Případným neplatičům mohla vrchnost dům odebrat. Běžnou správu vesnice zajišťoval rychtář.[5]

Časem se počet obyvatel zvýšil a roku 1833 v osadě vlastnilo dům 51 lidí. Dalších sedm obyvatel bez vlastního domu muselo odpracovat 26 dní roboty ročně, zatímco ostatní jen polovinu. Někteří sedláci se z roboty nevyvázali ani po zrušení poddanství, a vrchnost je proto roku 1853 zažalovala.[5]

V první čtvrtině dvacátého století trpěla vesnice nedostatkem vody, který vyřešilo zachycení pramenů na pozemcích u Petler. Elektřina byla do osady zavedena ve dvacátých letech, ale obyvatelé z obav před zvýšením poplatků odmítali veřejné osvětlení, jehož výstavbu však městská rada v Klášterci pod hrozbou exekucí prosadila. Od roku 1924 ve vsi fungoval sbor dobrovolných hasičů a roku 1929 se znovu řešil problém s nedostatkem vody. K dalším spolkům ve vsi patřil Klub dýmkařů Veselá mysl, Spolek socialistických skautů a Dělnický pěvecký spolek.[5]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 305 obyvatel (z toho 142 mužů), z nichž byli dva Čechoslováci a 303 Němců. Kromě sedmi evangelíků byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 345 obyvatel německé národnosti, kteří se s výjimkou dvou evangelíků, tří příslušníků nezjišťovaných církví a 21 lidí bez vyznání hlásili k římskokatolické církvi.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[8][9]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 39442339740939630534595240205160274291273
Domy 5151535454546337.6252919498
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů města Klášterec nad Ohří.

Osobnosti

V Útočišti se narodil Josef Anger (1823–1882). V dětství pracoval jako pasák u sedláka v Černýši. Později se v Praze vyučil zámečníkem a jako tovaryš pracoval ve Vídni. Roku 1848 odjel do Ameriky, kde pracoval ve firmě Singer. V ní založil spořitelní spolek a podílel se na založení newyorského sídliště Karlstadt. Spoluzaložil továrnu na výrobu vylepšeného šicího stroje. Později založil nový podnik se značkou Anger. Roku 1864 se přestěhoval zpět do Vídně, kde pokračoval ve výrobě šicích strojů a založil nadaci, která nakupovala šaty pro chudé školáky z Útočiště.[10]

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09.
  4. PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Zuflucht, s. 789.
  5. VACHATA, Zdeněk. Klášterec nad Ohří. Přehled dějin města a okolí. Klášterec nad Ohří: Městský úřad v Klášterci nad Ohří, 1997. 262 s. ISBN 80-254-0649-0. Kapitola Útočiště, s. 229–230. Dále jen Vachata (1997).
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 246.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 131.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 378, 379.
  9. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 291.
  10. Vachata (1997), s. 200.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.