Účetní závěrka

Účetní závěrka představuje soubor finančních výkazů, které účetní jednotka sestavuje za účetní období k rozvahovému dni (tj. k poslednímu dni účetního období). Tyto finanční výkazy vypovídají o hospodaření společnosti za dané období.

Cíl účetní závěrky

Cílem účetní závěrky je "poskytnout informace o finanční pozici, výkonnosti a změnách ve finanční pozici účetní jednotky, které jsou užitečné širokému okruhu uživatelů při tvorbě ekonomických rozhodnutí."[1]

Hlavní důvody pro sestavení účetní závěrky jsou:

  • Povinnost sestavit účetní závěrku ukládá účetní jednotce legislativa.
  • Předložení účetní závěrky je podmínka burzy při emisi cenných papírů podniku.
  • Podnik se účetní závěrkou prezentuje na veřejnosti, zejména před akcionáři/investory.

Výkazy účetní závěrky

Související informace naleznete také v článku finanční výkazy.

Hlavní finanční výkazy účetní závěrky jsou:

Pravidla pro sestavení účetní závěrky

Související informace naleznete také v článku účetní standardy.

Obsah, rozsah a formu účetní závěrky určují účetní standardy, podle kterých se účetní závěrka sestavuje (a podle kterého se také většinou vede i celé účetnictví). V jednotlivých zemích platí národní účetní standardy (tzv. „GAAP“). Účetní jednotky kotované na mezinárodních burzách sestavují účetní závěrku i podle mezinárodních účetních standardů: amerických Všeobecně uznávaných účetních principů (US GAAP) nebo Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS).

Účetní závěrka se sestavuje na základě údajů z (finančního) účetnictví. Před sestavením účetní závěrky je zpravidla potřeba účetnictví upravit; například doúčtovat účetní případy, které se během roku běžně neúčtují. Provádění těchto úprav se nazývá účetní uzávěrka.

Účetní závěrka podle české legislativy

Účetní závěrka účetních jednotek působících v České republice se řídí Zákonem o účetnictví (č. 563/1991 Sb., část třetí). Povinnými částmi účetní závěrky jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která poskytuje doplňující informace k dvěma předešlým dokumentům. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu nejsou povinné pro všechny jednotky (stejně tak tzv. "zpráva o platbách"). Společnosti, které nemají povinnost auditu (vyjma akciových společností), mohou účetní závěrku sestavovat ve zjednodušeném rozsahu.

Účetní závěrku povinně ověřenou auditorem musí mít akciové společnosti, které splnily alespoň jedno, a ostatní účetní jednotky, které splnily aspoň dvě z následujících kritérií[2]:

  • aktiva převyšují 40 milionů Kč
  • roční úhrn čistého obratu převyšuje 80 milionů Kč
  • průměrný přepočtený stav zaměstnanců činí více než 50.

Povinnost zveřejnit účetní závěrku spolu s výroční zprávou mají společnosti, které se zapisují do obchodního rejstříku, a společnosti, které předávají výroční zprávu ČNB.

Reference

  1. IASB: Framework for the preparation and presentation of financial statements
  2. Zákon o účetnictví - část třetí o účetní závěrce
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.