Émile Bertin (1931)
Émile Bertin byl lehký křižník francouzského námořnictva. Jeho jméno nesl francouzský inženýr a konstruktér válečných lodí Louis-Émile Bertin. Mezi hlavní úkoly křižníku patřilo zejména vedení flotily torpédoborců a kladení min. Jeho hlavní slabinou bylo téměř neexistující pancéřování. Émile Bertin byl první francouzskou válečnou lodí, která nesla třídělové věže.[1] Jeho konstrukce byla základem následujících lehkých křižníků třídy La Galissonnière. Křižník byl ve službě v letech 1935–1959. Účastnil se bojů druhé světové války.
Základní údaje | |
---|---|
Typ: | lehký křižník |
Jméno podle: | Louis-Émile Bertin |
Zahájení stavby: | 18. srpna 1931 |
Spuštěna na vodu: | 9. května 1933 |
Uvedena do služby: | 28. ledna 1935 |
Osud: | vyřazen 1959 |
Předchůdce: | Jeanne d'Arc |
Následovník: | třída La Galissonnière |
Takticko-technická data | |
Výtlak: | 5886 tn (standardní) 8480 tn (plný) |
Délka: | 177 m |
Šířka: | 16 m |
Ponor: | |
Pohon: | 4 turbínová soustrojí 6 kotlů 4 lodní šrouby 102 000 hp |
Rychlost: | 34 uzlů |
Dosah: | 3600 námořních mil při rychlosti 15 uzlů |
Posádka: | 567 |
Pancíř: | 20mm paluba 30mm muniční sklady 25mm velitelská věž |
Výzbroj: | 9× 152mm kanón (3×3) 4× 90mm kanón (1×2,2×1) 8× 37mm kanón (4×2) 8× 13,2mm kulomet (4×2) 6× 550mm torpédomet (2×3) až 200 min |
Letadla: | 1× katapult |
Stavba
Plavidlo postavila francouzská loděnice Ateliers et Chantiers de Saint-Nazaire Penhoët v Saint-Nazaire. Stavba byla zahájena 18. srpna 1931, dne 9. května 1933 bylo spuštěno na vodu a dne 28. ledna 1935 zařazeno do služby.[1]
Konstrukce
Po dokončení křižník nesl devět 152mm kanónů Modelu 1930[2], čtyři 90mm kanóny Modelu 1926[3], osm 37mm kanónů, osm 13,2mm kulometů a šest 550mm torpédometů. Pohonný systém tvořilo šest kotlů a čtyři turbíny o výkonu 102; 000; ho, pohánějící čtyři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 34 uzlů. Dosah byl 3600 námořních mil při rychlosti 15 uzlů.[1]
Modernizace
Při modernizaci provedené za války v USA byly sejmuty katapult, torpédomety a změněno složení lehké výzbroje. Tu tvořilo devět 155mm kanónů, osm 90mm kanónů, šestnáct 40mm kanónů a dvacet 20mm kanónů.[4]
Služba
Během zkoušek křižník dosáhl velmi vysoké rychlosti 39,66 uzlu. Cenou za to bylo téměř chybějící pancéřování a lehká konstrukce trupu, který být roku 1935 zpevňován v oblasti dělových věží.[1]
Po francouzské kapitulaci zůstal Émile Bertin společně s letadlovou lodí Béarn v přístavu Fort-de-France na Martiniku a zůstal podřízen Vichistické Francii. Nečinně zde kotvil až do roku 1943, kdy se obě lodi opět přidaly ke spojencům. Po modernizaci a přezbrojení v USA operoval do konce války v silách Svobodných Francouzů.
Po válce byl křižník nasazen také v Indočínské válce. Od roku 1947 se používal k výcviku dělostřelců a v roce 1952 byl převeden do rezervy. Sešrotován byl v roce 1959.
Odkazy
Reference
- ÉMILE BERTIN light cruiser (1935) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
- 152 mm/55 (6") Model 1930 [online]. Navweaps.com [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
- 90 mm/50 (3.5") Model 1926 [online]. Navweaps.com [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (anglicky)
- PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha: Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 104. (česky)