Édouard François Zier

Byl nejprve žákem svého otce, malíře polského původu Victora Casimira Ziera, a poté malíře a sochaře Jeana-Léona Gérômeho.[2]

Od roku 1874, kdy Debutoval v Pařížském salonu obrazem La Mort de Caton d'Utique, byl jako umělec velmi aktivní.[2] Roku 1880 vystavoval v Salonu obraz Charles VI et Odette.[3] Tyto dva obrazy a obraz Esther (1883) zakoupil francouzský stát. Zúčastňoval se také výstav v Salonu des Artistes Français, kde v roce 1900 získal medaili za třetí místo a v roce 1904 za druhé.[2]

Znám je ale především jako ilustrátor. Pracoval pro mnoho periodik jako L'Illustration, Le Monde illustré, Le Courrier français nebo Le Journal de la jeunesse a od roku 1905 až do své smrti spolupracoval s dívčím časopisem La Semaine de Suzette. Především však ilustroval celou řadu knih.[2]

• 1881 – La Chanson de Roland (1881, Píseň o Rolandovi).
• 1884 – León Gautier: La Chevalerie.
• 1885 – Henri Carnoy: Les Légendes de France.
• 1886 – Alexandre Dumas: Vingt ans après (Tři mušketýři po dvaceti letech).
• 1886 – Alexandre Dumas: Le vicomte de Bragelonne, ou Dix ans plus tard, (Tři mušketýři ještě po deseti letech aneb Vikomt de Bragelonne).
• 1888 – Paul Scarron: Le roman comique (Komedianský román).
• 1890 – James Fenimore Cooper: The Deerslayer (Lovec jelenů).
• 1893 – Commandant Stany: Les trésors de la fable (Poklady z báje).
• 1894 – Noémi Balleyguierová: Futurs Chevaliers.
• 1903 – Pierre Maël: Seulette.
• 1904 – Henri de Gorsse a Joseph Jacquin: La Jeunesse de Cyrano de Bergerac (Příhody a dobrodružství Cyrana z Bergeracu).
• 1904 – Pierre Maël: Le trésor de Madeleine.
• 1905 – Pierre Louÿs: Aphrodite (Afrodite).
• 1906 – G. du Planty: Miss Linotte (Slečna Mazlíček).