Zvědavá ulička

Zvědavá ulička v roce 2020

Východní okraj uličky

Zvědavá ulička sloužila původně jako úvozová cesta do vedlejší Mříčné.[2] Většina přízemních roubenek (vyjma domu čp. 113)[3] byla postavena po velkém požáru města v roce 1788, který zničil radnici, většinu dřevěných zámeckých budov, střechu kostela sv. Vavřince, faru, kapli svaté Alžběty a dalších 114 budov.[4] Od té doby, vyjma necitelné zásahy během komunistické totality^[zdroj?], si Zvědavá ulička udržuje svou původní podobu^[zdroj?].

Domy ve Zvědavé uličce jsou roubeny z mohutných trámů a spáry mezi nimi, které se nazývají lišty, jsou vyplněny mazaninou z jílu, plev a pazdeří. Trámy se původně konzervovaly volskou krví, lišty se bílily. Každý dům má ozdobně pobíjené lomenice – nejvíce zdobené v Krkonoších a Podkrkonoší.[5] Mnohá stavení byla v minulosti doplněna přístavky a u některých se změnila střešní krytina, která byla ještě na počátku 20. století výhradně šindelová. I přesto se dodnes většina chalup dochovala v památkově hodnotném stavu. Zvědavá ulička tak představuje dnes již ojedinělý doklad krkonošské roubené předměstské zástavby. V minulosti ve Zvědavé uličce žili především drobní řemeslníci – tkalci, pekaři, fiakrista, cvočkář, kartáčník a mnoho dalších. Dnes jsou všechny chalupy běžně obydlené a proto nepřístupné.

U východního vstupu do uličky stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1731 (od neznámého autora) a roste zde jilm horský, který je erbovním stromem města Jilemnice.[6]

Jihovýchodní část Zvědavé uličky končí pod „novým“ jilemnickým hřbitovem (rozděleným na tři části – katolický, evangelický a urnový), kde jsou pohřbeny významné jilemnické osobnosti, např. Jaroslav Havlíček, Zbyněk Havlíček, Jan Weiss, Bohumil Hanč nebo Jan Buchar. Nachází se zde také architektonicky zajímavá novorenesanční Haklova pohřební kaple z roku 1885.[7]