Zuzana je všude jako doma

Zuzana je všude jako doma (1965) je čtvrtá semaforská „Zuzana“, tj. pásmo písniček, které prokládá průvodní slovo dívky Zuzany. Tu po Zuzaně Stivínové hrála Zuzana Burianová. Ze scénáře se zachovaly pouze fragmenty, takže o hře toho není mnoho známo.

Zuzana je všude jako doma
AutorJiří Suchý
Žánrpásmo písniček
NámětJiří Suchý
Premiéra22. listopadu 1965
Místo premiérydivadlo Semafor, Praha
SouborSemafor
Počet představení96
(derniéra: 11. 5. 1966)
Štáb
RežieKarel Mareš
HudbaJiří Šlitr
Karel Mareš
Ferdinand Havlík
Angelo Michaljov
Ray Charles
VýpravaJarmila Konečná
ChoreografieKarel Mareš
KostýmyJarmila Konečná
Obsazení
Zuzana Burianová
Valérie Brázdová
Nina Hamrlová
Naďa Urbánková
Miloslav Balcar
Milan Drobný
René Gabzdyl
Vladimír Hrabánek
Antonín Hrůza
Jaromír Mayer
Angelo Michaljov
Ferdinand Havlík
Evžen Jegorov
Semafor chronologicky
Hovory přes rampu (1965)
Recital H+H (1966)
Jiří Suchý chronologicky
Údaje v infoboxu aktuální k 13. 1. 2011
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pásmo doplňovaly krátké filmy ze života Zuzany, které natočil Jiří Suchý a Rudolf Milič ml.

Zpěváky na pódiu doprovázel Orchestr divadla Semafor, který řídil Ferdinand Havlík.

Seznam písniček

  • Ba ne, pane
  • Čekání na tetu
  • Kytky se smály
  • Modrý džínsy
  • Na louce zpívaj drozdi
  • Na vrata přibili můj stín
  • Nekoukejte, slečno, na čočku
  • Nevím kudy kam
  • Písnička pro kočku
  • Řada koní
  • Stála basa u Picassa
  • Stárnutí
  • To nám, slečno, nedělejte
  • Ubohý otec
  • Vlny

Podle webu Semafor.wdr.cz byly součástí představení i písně Oudolí a Jako Penelopa.[1]

Knižní vydání textu hry

  • Encyklopedie Jiřího Suchého, svazek 10, divadlo 1963–1969, Karolinum a Pražská imaginace, Praha 2002: s. 274–277. – Pouze fragmenty.

Reference

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.