Zarathuštra
Zarathuštra, latinsky Zoroaster, Zoroastres nebo Zaratus, persky Zardušt byl staroperský náboženský reformátor, zakladatel zoroastrismu.
Zarathuštra | |
---|---|
Narození | 2. tisíciletí př. n. l. Ray |
Úmrtí | 2. tisíciletí př. n. l. Balch |
Povolání | prorok, zakladatel náboženství, básník a spisovatel |
Nábož. vyznání | zoroastrismus |
Choť | Hvōvi |
Děti | Pourucistā Isat Vastar |
Rodiče | Pourushaspa Spitāma a Dughdova |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Všechny zprávy o životě Zarathuštry jsou založeny na domněnkách a legendách, jeho životní data se nedají blíže ohraničit. Podle tradic zachovaných v knihách vyznavačů jeho náboženství pocházel z rodu Haéčataspovců a jeho rodiče se jmenovali Pourušáspa a Dughdóvá. Ve starých spisech se tvrdí, že ďáblové dělali všechno pro to, aby zabránili Zarathuštrovu příchodu na svět. Jejich snahy však ztroskotaly, třebaže jim pomáhali čarodějové a hadači, zvaní karapové.
Náboženství árijských kmenů v Íránu bylo v Zarathuštrově době velmi jednoduché a spočívalo vlastně jen v obětech, jimiž se získávala přízeň bůžků (daivů). Karapové, zprostředkovávající kontakt s nadpřirozenými bytostmi, měli pak na íránskou společnost značný vliv. Zarathuštra brzy poznal negativní stránku tohoto kultu a vystupoval především proti obětem, jimiž se rolníci ochuzovali o mnoho skotu. Aby dosáhl radikální změny, vydal se jako dvacetiletý mladík na cestu Íránem, brojil proti daivům i obětem a hlásal víru v jediného dobrého ducha – Ahura Mazdu, Pána Moudrosti. Ten spolu se svými pomocníky - Dobrou myslí, Nejlepším řádem, Zbožnou oddaností, Výbornou vládou, Zdravím a Nesmrtelností - spravedlivě řídí celý běh věcí.
Moc karapů však nebylo lehké zlomit a teprve po mnoha letech se Zarathuštrovi podařilo přesvědčit o své pravdě knížete Vištáspu, jemuž uzdravil nejlepšího koně. Vištáspa, utvrzený ve víře četnými zjeveními, pak začal šířit mazdovskou nauku ve svých državách a podnikl kvůli tomu i řadu vojenských výprav. Na jeho dvoře žil Zarathuštra až do smrti.
Zarathuštra je pravděpodobně autorem gáth, nejstarší části Avesty. Gáth je celkem pět a jsou řazeny do Jasny. Hlásá se v nich víra, že existují dva původní duchové, z nichž jeden je tvůrce dobra a druhý ničitel. Ve světě je zastoupen obojí princip – pravda i lež. Když se původní íránští bůžkové měli rozhodnout, na čí stranu se přiklonit, vyvolili si ničitele a stali se z nich ďáblové. Každý, kdo se postaví na stranu pravdy, dostane podporu od dobrého ducha, s jehož pomocí zvítězí ve všech zkouškách.
Zarathuštrova nauka byla písemně fixována až v dobách parthské říše, tedy několik set let po smrti svého zakladatele. Za vlády perské dynastie Sásánovců (224 – 651) se stala státním náboženstvím v Íránu a její vykladači (mágové) měli značný vliv na politiku. Nakolik byli zarathuštrovskou vírou prodchnuti staří perští králové z achaimenovské dynastie, je mezi badateli dodnes sporné. Po ovládnutí Persie (dnes Írán) Araby byli vyznavači zoroastrismu pronásledováni a přibližně v 10. století se usadili v Indii, zejména v Bombaji, kde jsou známi jako Pársové. Kevin Burns uvádí, že na světě je okolo 200 000 vyznavačů tohoto náboženství.[1]
V literatuře
Zarathuštra je mimo jiné hrdinou knihy Friedricha Nietzscheho Tak pravil Zarathustra (Also sprach Zarathustra). Stejný název má také slavný Opus 30 Richarda Strausse, známý z filmu 2001: Vesmírná odysea (film) či jako znělka České sody.
Odkazy
Reference
Bibliografie
- Klíma, Otakar, Zarathuštra, Praha 1964
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Zarathuštra na Wikimedia Commons