Značení na závislém členu

Značení na závislém členu je v lingvistice vyznačení mluvnické shody a pádové řízenosti mezi slovy fráze tvarem závislého slova. Jazyky je možné klasifikovat podle toho, zda používají značení na závislém členu, značení na řídicím členu, dvojí značení (na řídicím i závislém členu) nebo nulové značení. Tímto tříděním jazyků se jako první zabývala Johanna Nichols v roce 1986,[1] a od té doby se stalo hlavním kritériem klasifikace jazyků podle toho, zda v nich převládá značení na řídicím členu nebo značení na závislém členu. V mnoha jazycích se vyskytuje jak značení na řídicím tak značení na závislém členu, existují však také jazyky, které využívají dvojí značení, a jazyky, které používají nulové značení. Není však jasné, zda má hlava věty něco společného s hlavou jmenné fráze, ani co to hlava věty je.

V angličtině

Angličtina má velmi omezenou flexi, a proto v mnoha případech není gramatická shoda nijak značena, takže v angličtině převládá nulové značení. K případům, kdy se objevuje značení na závislém členu, patří situace, kdy substantivum vyžaduje singulárový nebo plurálový tvar ukazovacích determinátorů this/these nebo that/those. Druhým případem je, když sloveso nebo předložka vyžaduje podmětný nebo předmětný tvar osobního zájmena: I/me, he/him, she/her, they/them, who/whom. Následující reprezentace závislostní syntaxe ukazuje tyto případy:[2]

Substantiva v plurálu vyžadují v angličtině plurálový tvar závislého ukazovacího determinátoru. Předložky vyžadují předmětový tvar závislého osobního zájmena.

V němčině

V němčině se značení na závislém členu objevuje častěji než v angličtině. V substantivních frázích ovlivňuje tvar substantiva na něm závislý člen nebo jiný determinátor:

Determinátor se shoduje se substantivem v rodě (mužský, ženský nebo střední rod) a čísle (singulár nebo plurál). Jinými slovy rod a číslo substantiva určují, jaký tvar determinátoru se má použít. Substantiva v němčině označují rodem a číslem také závislá adjektiva. V němčině může také substantivum, které tvoří hlavu, značit závislé substantivum genitivem.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dependent-marking language na anglické Wikipedii.

  1. Viz Nichols 1986 a Nichols 1992
  2. Mnoho stromů používaných v závislostních gramatikách lze nalézt v Ágel 2003/6

Literatura
  • ÁGEL, Vilmos, 2003/6. Dependency and Valency: An International Handbook of Contemporary Research. Příprava vydání Ludwig Eichinger, Hans-Werner Eroms, Peter Hellwig, Hans Heringer, Hennig Lobin. Berlin: Walter de Gruyter. Dostupné online.
  • NICHOLS, J., 1986. Head-marking and dependent-marking grammar. Language. Roč. 62.
  • NICHOLS, J., 1992. Linguistic diversity in space and time. Chicago: University of Chicago Press.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.