Zlatý potok (přítok Pöhlwasser)

Zlatý potok (německy Goldwasser) je levostranným přítokem potoka Pöhlwasser (český název Polavský potok)[1] v Krušných horách v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Délka toku měří 7,0 km.[2] Plocha jeho povodí měří 13,1 km².[1]

Zlatý potok
V osadě Zlatý Kopec
Základní informace
Délka toku7,0 km
Plocha povodí13,1 km²
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-15-04-0160
Pramen
2,6 km severozápadně od Božího Daru
50°25′43,83″ s. š., 12°53′33,89″ v. d.
okolo 965 m n. m.
Ústí
do Pöhlwasser na státní hranici u zaniklého Českého Mlýna
50°27′37″ s. š., 12°49′8,56″ v. d.
645 m n. m.
Protéká
Česko Česko (Karlovarský kraj), Německo Německo (Sasko)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Mulda, Cvikovská Mulda, Černá (přítok Zwickauer Mulde), Große Mittweida, Pöhlwasser
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průběh toku

Potok pramení v Krušných horách na území přírodního parku Zlatý kopec. Jeho pramen se nachází v nadmořské výšce okolo 965 metrů u severovýchodní hranice parku, přibližně 150 m od Česko-saské hranice, nedaleko turistického hraničního přechodu Hubertky – Tellerhäuser. Tok potoka rychle klesá a přitéká do osady Zlatý Kopec. V hluboce zaříznutém údolí se nad jeho levým břehem zvedá Tetřeví hora (1007 m), nad pravým břehem hřebeny hraničních vrcholů Nad Starou šachtou (936 m), Kaffenbergu (924 m) a Hraničního vrchu (936 m). Svahy nad pravým břehem jsou protkány množstvím důlních děl, ze kterých se zachovalo několik úvodních štol. Jedna z nich, štola dolu Johannes, byla upravena a od roku 2015 je jako hornická atrakce přístupná pro veřejnost.[3] Historické hornické území nad pravým břehem potoka je od roku 2014 chráněno jako kulturní památka pod názvem Rudný důl – skarnový revír Zlatý kopec.[4] Potok protéká osadou Zlatý Kopec, přibírá zleva Hrazený potok a pokračuje ke státní hranici nad zaniklou osadou Český Mlýn. Jeho tok tvoří státní hranici a je zleva částečně posílen vodami Komářího potoka, přiváděné umělým kanálem, někdy označovaným jako Mlýnský potok.[5] Po přibližně 600 metrech dospěje potok do severozápadního cípu přírodního parku, obklopeného ze západu, severu i východu státní hranicí. Zde přímo na státní hranici přibírá zleva zbytek hlavního toku Komářího potoka a mění název potoka na Pöhlwasser.[pozn. 1]

Větší přítoky

Odkazy

Poznámky

  1. Délka toku a soutok s potokem (říčkou) Pöhlwasser vychází ze zákresu vodního toku v mapách VÚV TGM. Ve většině jiných map (včetně ZM ČR) je zakreslen soutok rovněž na státní hranici, ovšem přibližně 750 m východněji a poslední úsek Zlatého potoka je označován jako Polavský potok (Pöhlwasser). [6]

Reference

  1. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2016-11-12]. S. 96. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15.
  2. Vodní toky (DIBAVOD) [online]. Výzkumný ústav vodohodpodářský T. G. Masaryka [cit. 2020-09-12]. Dostupné online.
  3. Webové stránky štoly Johannes [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.
  4. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-11-17]. Identifikátor záznamu 276905279 : skarnový revír Zlatý kopec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  5. Krajský úřad se kvůli Mlýnskému potoku obrátil na policii [online]. Karlovarský kraj, 2006-08-21 [cit. 2016-11-17]. Dostupné online.
  6. Geoprohlížeč – Zeměměřický úřad

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.