Zlatá tretra Ostrava

Zlatá tretra Ostrava (anglicky Ostrava Golden Spike) je nejvýznamnější atletický mítink v Česku, jeden z nejstarších atletických závodů v Evropě, založený roku 1961 v Ostravě. Start atletů je podmíněn pozváním pořadatelů.

Vývoj názvu a zařazení
  • 2001–2002: Mítink EA
  • 2003–2005: Mítink IAAF Super Grand Prix
  • 2006–2009: Mítink IAAF World Athletics Tour
  • 2010–2019: Mítink IAAF World Challenge
  • od 2020: Mítink World Athletics Continental Tour – Gold

Mítinky World Athletics Continental Tour – Gold

V roce 2020 se mítink stal součástí nového seriálu elitních světových atletických soutěží pod názvem World Athletics Continental Tour – Gold, jako druhé nejvyšší světové úrovně závodů po Diamantové lize, a v bězích na 200 m, 3000 m překážek, v hodu diskem, kladivem a v trojskoku té nejvyšší.

World Athletics Continental Tour – Gold 2020
Datum Název mítinku Město Stát
11. srpna Paavo Nurmi Game Turku Finsko Finsko
19. srpna Racers Adidas Grand Prix Kingston Jamajka Jamajka
23. srpna Gyulai István Memorial Székesfehérvár Maďarsko Maďarsko
6. září Kamila Skolimowska Memorial Chořov Polsko Polsko
8. září 59. zlatá tretra Ostrava Ostrava Česko Česko
15. září Memorial Borisa Hanzekovica Záhřeb Chorvatsko Chorvatsko
26. září Nairobi Athletics Meeting Nairobi Keňa Keňa

Historie

Zlatá tretra Ostrava vznikla roku 1961 v Ostravě. Mezi vítkovické zakladatele mítinku se zařadili Vlastimil Vacula, Jan Pekař, Jan Kebrle, který byl třicet tři let ředitelem závodu. V prvním ročníku Mezinárodních běžeckých závodů VŽKG se na škvárovém oválu Městského stadionu v Ostravě-Vítkovicích sešli atleti z tehdejšího Československa, Sovětského svazu a Maďarska. Již tehdy padl světový výkon. V polovině září, tedy na sklonku hlavní atletické sezony se o něj časem 2:08,1 minuty postarala na netradiční běžecké trati 880 yardů Ludmila Lysenková.

Premiérový ostravský mítink na umělém povrchu proběhl o deset let později, v rámci druhého ročníku Zlaté tretry Evropy. Ta byla od května 1970 nejen názvem atletického soupeření, ale rovněž po dobu dvou desítek let (od roku 1968) i pojmenování v tehdejší době trofeje udělované nejlepšímu atletovi na Starém kontinentu, o němž hlasovali evropští atletičtí experti.

První skutečně „zlaté“ roky Tretry proběhly v letech sedmdesátých a osmdesátých. A to hlavně díky sprinterům. Rok před montrealskou olympiádou, ještě v dobách ručního měření času, Kubánec Silvio Leonard v Ostravě vyrovnal tehdejší světové maximum na stovku a ještě před ním Renate Stecherová z NDR zaběhla nejkratší sprint za 10,9 vteřiny. V Ostravě se představila rovněž její krajanka a držitelka dosud platného světového rekordu na čtvrtce Marita Kochová a opakovaně se v Ostravě objevovala i československá atletická špička v čele s Jarmilou Kratochvílovou, Taťánou Kocembovou, Helenou Fibingerovou a mnohými dalšími.

V roce 1978 se mítinku zúčastnili sportovci z pětadvaceti zemí. Před sametovou revolucí spadla Tretra do „třetí ligy“ a organizátoři čelili riziku zániku. V roce 1999 byla tradice závodů na rok přerušena, když závod neproběhl.

Dědictví světové atletiky

Soutěži byla mezinárodní atletickou federací World Athletics v roce 2019 udělena plaketa Dědictví světové atletiky (World Athletics Heritage). Jedná se o ocenění, které připomíná, oslavuje a propojuje ikonické osobnosti, výkony, místa a události 3000 let staré historie atletického sportu. Plaketa je udělována za výjimečný přínos historii a rozvoji světové atletiky.

Top 10 atletů

1967–1999
Top 10 atletů[zdroj?!]
  • Jarmila Kratochvílová (držitelka světového rekordu na 800 m z roku 1983 platného dodnes, stříbrná z OH 1980, dvojnásobná mistryně světa z roku 1983 (400 m - SR poprvé pod 48 s. a 800 m)
  • Helena Fibingerová (světová rekordmanka ve vrhu koulí v hale, 3× překonala SR venku, mistryně světa 1983, bronzová z OH, 8× mistryně Evropy v hale)
  • Táňa Kocembová (2× stříbrná z MS 1983 na 400 m a 4 × 400 m, halová mistryně Evropy (400 m), stříbro na 4 × 400 m a bronz 400 m z ME)
  • Jan Železný (pětinásobný světový rekordman v oštěpu, jeho výkon 98.48 m platí dodnes, 3× zlato a 1× stříbro z OH, 3× zlato 2× bronz z MS)
  • Alberto Juantorena (Kuba, dvojnásobný olympijský vítěz OH 1976 na 400 m a 800 m, 2× překonal světový rekord)
  • Ivan Pedroso (Kuba, dálkař, olympijský vítěz z roku 2000, 4× zlato z mistrovství světa z let 1995-2001, 5× zlato z halového MS 1993-2001)
  • Šárka Kašpárková (trojskokanka, bronzová z OH 1996, zlatá z MS 1997, 3× stříbro z ME a HME, 2× bronz z halového MS)
  • Silvio Leonard (Kuba, druhý sprinter světa, který překonal hranici 10 s. s automatickým měřením času, stříbrný na 100 m z OH 1980)
  • Imrich Bugár (diskař, stříbro z OH 1980, zlato z MS 1983, zlato a bronz z ME, 13× mistr ČSSR 1978-1992 a 2× mistr ČR 1993-1994)
  • Irena Szewinska (Polsko, držitelka sedmi medailí z OH z toho 3× zlato, jako jediná držela současně světové rekordy na tratích 100, 200 a 400 m)

2000–2019
Top 10 atletů[zdroj?!]
  • Usain Bolt (Jamajka, sprinter, nejlepší atlet posledních let, 8× zlato z OH, 11× zlato z MS, držitel světového rekordu na 100 m a 200 m)
  • Asafa Powell (Jamajka, sprinter, olympijský vítěz, mistr světa ve štafetě, bývalý světový rekordman, 97× zaběhl 100 m pod 10 s)
  • Hicham El Guerrouj (Maroko, 2× zlato z OH -1500 m a 5000 m z roku 2004, držitel světového rekordu na 1500 m a míli)
  • Wayde Van Niekerk (JAR, držitel světového rekordu, 1× zlato z OH, 1× zlato z MS v běhu na 400 m)
  • Haile Gebrselassie (Etiopie, 2× zlato z OH, 9× zlato z MS ve vytrvalostních disciplínách)
  • Denisa Rosolová (Česko, 1× zlato z HME v běhu na 400 m, 1× zlato z ME v běhu na 400 m př.)
  • Blanka Vlašič (Chorvatsko, skok do výšku, 2× zlato z MS, 2× zlato z HMS)
  • Anita Wlodarczyk (Polsko, nejlepší kladivářka historie, držitelka světového rekordu, 1× zlato z OH, 1× zlato z MS, 1× zlato z ME)
  • Dayron Robles (Kuba, bývalý držitel světového rekordu na 110 m př., 1× zlato z OH, 1× zlato z HMS)
  • Kenenisa Bekele (Etiopie, 3× zlato z OH, 16× zlato z MS, držitel světového rekordu na 5000 m a 10 000 m)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.