Zimmermannovy děti
Zimmermannovy děti je označení pro hrob na Olšanských hřbitovech v Praze, kam byly pochovány ostatky čtyř dětí[1] manželů Zimmermannových (Augustina Zimmermanna a jeho manželky Františky Zimmermannové) poté, co je jejich otec Augustin Zimmermann v neděli dne 27. října 1861 na vrchu Žižkově (nyní vrch Vítkov)[2][3] v zoufalství a pod vlivem tíživé životní situace[1] vlastní rukou zavraždil své děti a poté sám sebe ze světa taktéž sprovodil.[1]
Zimmermannovy děti | |
---|---|
Tabulka s křestními jmény a daty narození Zimmermannových dětí vedle hrobu | |
Účel stavby | |
hrob | |
Základní informace | |
Výstavba | 1861 |
Přestavba | 2015 (adopční nájemce: Zdeňka Švejkovská) |
Stavebník | Karel Möldner |
Současný majitel | Správa Olšanských hřbitovů Praha |
Poloha | |
Adresa | III. úsek hřbitova, 9. oddělení, číslo hrobu 36, Olšanské hřbitovy v Praze 3, Česko |
Ulice | Vinohradská |
Souřadnice | 50°4′50,77″ s. š., 14°27′38,09″ v. d. |
Zimmermannovy děti (hrob) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Umístění a popis hrobu
Hrob se nachází ve III. úseku hřbitova, v 9. oddělení (číslo hrobu 36)[1] hned u cesty, která je rovnoběžná s Jičínskou ulicí. Na pomníku v jeho nejvyšším místě je nápadná soška klečícího a modlícího se andělíčka (má sepjaté ruce) a na epitafu na hrobě[4] je nápis: „Zde odpočívají v Pánu Augustin a Vácslav, Maria a Antonín, dítky, které dne 27. října 1861 s otcem Augustinem Zimmermannem na Žižkově násilnou smrtí život svůj dokonaly.“[5][2][3] Při čelním pohledu na hrob je na levé straně na zdi vedle náhrobku černá tabulka s bílým nápisem: Děti Augustina Zimmermanna; Augustin * 30. 6. 1854; Vácslav *10. 3. 1856; Mária *6. 12. 1857; Antonín *9. 11. 1860.[4]
Podrobněji
Rodinné poměry
K pochopení rodinné historie manželů Zimmermannových je třeba se vrátit o několik desítek let zpět a začít od prvního manželství matky tragicky zavražděných Zimmermannových dětí.
Františka Riedlová
Františka (Franciska)[3] Riedlová se narodila 2. února 1820 v Praze[5] v domě číslo 136/I.[5][p 1] Jejím otcem byl František Riedl, povoláním horník narozený v Schönfeldu.[5] Její matkou byla Theresie Riedlová.[5][5] Františka Riedlová byla katolického vyznání a jako třicetiletá se vdala za Martina Sýkoru.[5][5]
Martin Sýkora
Martin Sýkora (někde uváděn jako Martin Sikora.[5]) pocházel z Nedvězí, hejtmanství a správního soudu Benešovského (dnes část obce Rabyně v okrese Benešov).[5] V době sňatku s Františkou Riedlovou mu bylo 58 let (byl katolického vyznání) a profesí pak byl mlynářským tovaryšem.[5] Bydlel v domě číslo 180 v Karlíně (Karolinth), jeho otcem byl mlynář Johann a jeho matkou byla Ludmila (rozená Šrámková).[5]
Manželství Františky a Martina
Svatba Františky a Martina Sýkorových se odehrála v nejstarším žižkovském kostele svatého Rocha v dnes již zaniklé vsi Olšany a to dne 18. srpna 1850.[5] Z manželského svazku se dne 2. února 1851 narodil chlapec jménem František (Franz) Sýkora.[5] Jejich manželství trvalo bez šesti dní jen dva roky. Martin Sýkora zemřel 12. srpna 1852 v nemocnici u Milosrdných bratří na Františku a to na následky fraktury hrudní kosti (Brustbeinschaft).[5][3][2]
Augustin Zimmermann
Mlynářský pomocník Augustin Zimmermann se narodil dne 25. června 1818 v Bílé Vodě ve Vodochodské oblasti.[5] Jeho otcem byl občan Bílé Vody Václav Zimmermann a jeho matkou byla Theresie Zimmermann.[5] Otec i matka Augustina Zimmermanna pocházeli oba z Dobré Vody.[5]
Manželství Františky a Augustina
Ovdovělá Františka Sýkorová s tříletým synem Františkem[3] se (rok po smrti Martina Sýkory[3]) znovu ve svých 33 letech provdala za Augustina Zimmermanna. Tomu bylo v době sňatku 35 let, byl katolického vyznání a jako bydliště v době svatby uvedl dům číslo 794/I.[5][p 2] Sňatek manžel Zimmermannových se uskutečnil dne 28. srpna 1853 v kostele svatého Haštala v Praze na Starém Městě.[5] O něco později (22. prosince 1854) se Augustin Zimmermann stal (podle zápisu u c.k. soudu Starého Města pražského) poručníkem tehdy 3letému nevlastnímu synovi Františku Sýkorovi.[3]
Zimmermannovy děti
- Necelý rok po svatbě se manželům Zimmermannovým narodil 30. června 1854 na Starém Městě v Praze v domě číslo 808/I[p 3] první potomek – syn Augustin.[4] Jako prvorozené dítě mužského pohlaví dostal jméno po otci a byl o pár dní později dne 2. července 1854 pokřtěn v kostele svatého Haštala v Haštalské ulici.[5]
- Zhruba o dva roky později se manželům Zimmermannovým narodil dne 10. března 1856[4] v domě číslo 885/I[p 4] na Starém Městě v Praze druhorozený syn Václav (Vácslav), který byl tři dny poté (13. března 1856) pokřtěn; tentokráte ale v kostele svatého Ducha v Dušní ulici v Praze na Starém Městě.[5]
- Dcera Maria spatřila světlo světa asi rok a půl po Václavi a to na Mikuláše dne 6. prosince 1857.[4][5] Stejně jako Václav se narodila také v domě číslo 885/I[p 4] na Starém Městě a o dva dny později (8. prosince 1857) pak byla pokřtěna ve stejném svatostánku jako Václav – tedy v kostele svatého Ducha.[5]
- Nejmladším ze sourozenců byl synek Antonín narozený dne 9. listopadu 1860[4][3] v domě číslo 182/V v Josefově.[5][p 5] Dva dny poté (11. listopadu 1860) byl Antonín pokřtěn v kostele svatého Ducha.[5]
V době tragické události (rok 1861) byli hoši staří sedm (Augustin), pět (Václav) a jeden rok (Antonín) a dcera Maria měla 4 roky.[2]
Zimmermannovi v roce 1861
Podle některých dobových periodik byl Augustin Zimmermann obchodník s moukou (Mehlhändler), ale nejspíše (dle jiných písemných zdrojů) vykonával dělnickou profesi mlynářského pomocníka.[1][2] V průběhu let se rodina Zimmermannových několikrát stěhovala, ale vždy se adresa jejich pobytu nacházela v blízkosti vltavského břehu. [5] Nejspíše tomu tak bylo z profesních důvodů, neboť se zde v té době nacházelo mnoho mlýnů, které zpracovávaly obilí.[3] Dalším důvodem byl i fakt, že mezi Josefovem a Starým Městem byly náklady na bydlení v Praze poměrně levnější než kdekoliv jinde.[4]
Do domu číslo 182/V[p 5] v Josefově se Augustin Zimmermann s rodinou přihlásil úředně k trvalému pobytu v roce 1860.[5] V roce 1861 žili Zimmermannovi v bytě ve velkém rohovém dvojdomě číslo 182/V[p 5] v Josefově (v bývalém Židovském městě), který se nacházel v severní části Cikánské ulice.[2]
Sedmiletý Augustin (*1854) navštěvoval (v letech 1860/1861 resp. 1861/1862) II. třídu Německé hlavní školy[5] při kostele svatého Jakuba na Starém Městě.[2][5]
Nevlastní syn Augustina Zimmermanna – desetiletý František Sýkora (*1851) – nebydlel na stejné adrese jako Zimmermannovi, ale (dle informací z pozůstalostního řízení) měl v roce 1861 bydlet v domě číslo 903/I, nedaleko kostela svatého Ducha.[5][p 6]
Příčiny a čin samotný
Špatné životní podmínky,[4] finanční nesnáze, neharmonické manželské soužití,[4] výpověď z bytu[1][p 7] a neúspěšné hledání nového místa pro rodinné bydlení (to vše nejspíše zároveň) bylo pravděpodobně příčinou jeho zoufalého činu.[2] V neděli 27. října 1861 ráno (nebo odpoledne) odešel dělník Augustin Zimmermann se svými čtyřmi dětmi z domova a zamířil na vrch Žižkov do oblasti bývalé Hrabovy zahrady (a altánu stojícím na vrchu Žižkově).[2] Podle zmínek v dobovém tisku byl vybaven dvěma lahvemi vína (našly se mimo jiné prázdné na místě činu),[4] jimiž údajně děti opil a snad i uspal,[4] aby je mohl v zoufalství zavraždit a pak spáchat sebevraždu.[2] V pondělí dne 28. října 1861 našla žena hlídače železnice těla všech pěti zemřelých v prohlubině zdi (u bývalé Hrabovy zahrady[5]) táhnoucí se za letohrádkem (altánem[5]) na vrchu Žižkově.[2][p 8]
Výsledky ohledání
Pitevní zpráva konstatovala, že smrt všech dětí jakož i jejich otce nastala v důsledku vykrvácení z tepen na rukou, které vlastním dětem jejich otec sám způsobil.[3] Lékařská inspekce těla ale hlavně mozku vraha Augustina Zimmermanna prokázala, že „ubohý otec na mysli pomaten byl, jelikož se cizích částek v mozku nalezlo“.[2][p 9] O tom, kde bylo pochováno tělo sebevraha Augustina Zimmermanna se dobový tisk nezmiňoval.[2][p 10]
Pohřeb obětí
Původně stanovený den pohřbu (čtvrtek 31. říjen 1861)[p 11] byl přeložen na pátek 1. listopadu 1861.[2] V odpoledních hodinách toho dne se jej účastnilo mnoho tisíc osob, které doprovodily oběti tragédie na jejich cestě ke hřbitovu.[2] Kolem smutečního vozu šli ve dvou řadách malí hoši nesoucí rozžaté svíce. Za vozem kráčely čtyři bíle oblečené družičky, které nesly na poduškách čtyři věnce.[2] Na uspořádání tohoto pohřbu uvolnila jeho výsost císař Ferdinand Dobrotivý značnou finanční sumu.[1][2] Na Olšanských hřbitovech byly ostatky všech čtyřech dětí uloženy do společného hrobu.[2] Kameník a sochař Karel Möldner zakoupil a ze soucitu daroval náhrobní kámen[1] i když nebyl s rodinou Zimmermannových nijak příbuzensky svázán.[5][6][3] Obec Žižkov dodala a zaplatila sošku modlícího se klečícího andělíčka umístěného na náhrobku.[3][6]
Pozůstalost
Během pozůstalostního řízení dne 8. listopadu 1861 vyplynulo, že Augustin Zimmermann měl bratra Václava (Wenzel), který pocházel z Vodochodské oblasti.[5] Dále měl Augustin Zímmermann ještě sestru Terezu (Theresia), provdanou Matuchovou z Turska u Smíchova (Smíchovské oblasti).[5] Čerstvá vdova Františka Zimmermannová přiznala ohledně majetku svého muže, že se tento skládal z částečně výnosných a částečně nevýnosných pohledávek v přibližné výši 300 zlatých.[5] Vdova obdržela rovněž předměty nalezené u zemřelého, jimiž byly: dýmka, peněženka (s hotovostí ve výši 1 zlatý a 33 krejcarů), břitva a prázdná lahvička. [5]
Další osudy vdovy
V listopadu 1861 požádala vdova Františka Zimmermannová o vydání tzv. Domovského listu pro pobyt v Praze.[5] Žádost byla kladně vyřízena a to již v prosinci 1861.[5] V té době jí bylo 41 let, byla katolička, střední postavy s černými vlasy a modrýma očima, hovořila česky a německy a byla schopna se čitelně podepsat.[5] Jako bydliště vdova uvedla v žádosti dům číslo 876/I[p 12] nacházející se v severní části Jánského náměstí.[5] Do své smrti v roce 1871 pak změnila bydliště celkem ještě sedmkrát.[5] O čtyři roky později (1865) se ze Starého Města přestěhovala na Nové Město.[5] Střídavě pak bydlela v nynějších ulicích Ječná, Sokolská, Vyšehradská, na Karlově náměstí a opět v ulici Vyšehradské.[5] O dalším životě (a způsobu obživy) Františky Zimmermannové se nepodařilo více zjistit.[4] Svoje čtyři děti i svého manžela přežila o deset let.[3] Dle zápisu v knize zemřelých vedené u farního kostela svatého Apolináře skonala Františka Zimmermannová ve věku 51 let a to dne 6. září (nebo 7. září) roku 1871 v domě číslo 499 /II (dům býval součástí Všeobecné nemocnice na Novém Městě).[5] Zápis uvádí, že zemřelá byla vdovou po nádeníkovi, byla katolického vyznání a příčinou úmrtí byla plicní tuberkulóza.[5] Měla být pohřbena 9. září 1871 na „hřbitově Volšany“, ale stejně jako v případě Augustina Zimmermanna se nepodařilo na Olšanských hřbitovech dohledat přesné místo uložení jejich ostatků.[5]
Dovětek
Galerie
- Celkový pohled na hrob
- Vlastní relativně krátký hrob (detail)
- Deska s českým textem na náhrobku (detail)
- Soška andělíčka na vrcholu náhrobku (detail)
Odkazy
Poznámky
- Dům s číslem 136/I stával na Linhartském náměstí na Starém Městě a byl zbořen kolem roku 1885.[5]
- Dům s číslem 794/I stával na rohu ulice U Obecního dvora na Starém Městě. Tento dům byl kolem roku 1896 zbořen a nově vystavěn.[5]
- Dům s číslem 808/I se nachází jako jediný v Anežské ulici číslo 2 na Starém Městě.[5]
- Dům s číslem 885/I patřil ke zrušenému klášteru cyriaků při kostele svatého Kříže Většího.[5] Klášterní budovy se nacházely na Jánském náměstí (na Starém Městě).[5] Část budov byla v 19. století využívána pro zřízení chudinských bytů a skladišť.[5] Všechny budovy s kostelem byly zbořeny v roce 1890.[5]
- Dům s číslem 182/V stával v Cikánské ulici v Josefově a byl zbourán společně s jinými kolem roku 1910.[5] V těchto místech stojí nové domy a probíhá zde severní část ulice Elišky Krásnohorské.[5]
- Dům s číslem 903/I stával v Josefovské třídě, nedaleko kostela svatého Ducha na Starém Městě.[5] Zbořen byl s ostatními domy v okolí kostela v roce 1906.[5]
- V některých pramenech (zdrojích) se uvádí, že Zimmermannovi obdrželi „soudní výpověď“ z bytu, ale s největší pravděpodobností se jednalo jen o „výpověď z bytu“.[5]
- Mezi zavražděnými dětmi nebyl František Sýkora – potomek Františky Zimmermannové z prvního manželství s Martinem Sýkorou.[2][5]
- Lékaři tak nepřímo potvrdili, že Augustin Zimmermann byl psychicky narušený.[4]
- Některé zdroje (např.[6]) uvádějí, že v hrobě spolu se svými čtyřmi dětmi je pochován i mlynářský pomocník Augustin Zimmermann.[6] Tato informace je ale nejspíše mylná.[2]
- V knihách zemřelých kostela svatého Apolináře v Praze je datum pohřbu u všech pěti zemřelých uvedeno stejné, tedy 31. října 1861 a jako místo pohřební jsou uvedeny „Wolšany“.[5]
- Dům s číslem 876/I na Jánském náměstí byl zbořen v roce 1905.[5]
- Jeronym Lány (* 9. února 1916, Praha – † 2006): Revident banky, sekretář Komise pro nová platidla, biografické, genealogické práce, redaktor Katolických novin, Lidové demokracie, katolický laik.
Reference
- Zimmermannovy děti (Olšanské hřbitovy III, 9, 36) [online]. www Olšanské hřbitovy adopce cz [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- SVEJKOVSKÁ, Bronislava, MVDr. Hrob dětí Augustina Zimmermanna [online]. Radniční noviny – listy městské části Praha 3 (červenec–srpen 2015); ročník 24; číslo 7–8/2015; strana 18, 2015-07-01 [cit. 2020-11-23]. MVDr. Bronislava Svejkovská (Klub přátel Žižkova). Dostupné online.
- Vražda na Žižkově [online]. TV VONA, 2009-04-22 [cit. 2020-11-23]. Dostupné online.
- ŠIMŠOVÁ, Klára. Zavraždil je a pak i sebe: Zimmermannovy děti spočinuly na Olšanských hřbitovech [online]. extra cz, 2020-02-08 [cit. 2020-11-24]. Informace z webových stránek Klub přátel Žižkova, z.s.. Dostupné online.
- SVEJKOVSKÁ, Bronislava, MVDr. Pátrání po dětech Augustina Zimmermanna [online]. Klub přátel Žižkova, z.s., Praha 3 [cit. 2020-11-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-12-07.
- Zimmermannovy děti (Narozen: 27.10.1861; Zemřel: 27.10.1861) [online]. Život po životě cz [cit. 2020-11-24]. Dostupné online.
Literatura
- LÁNY, Jeronym. Olšanské hřbitovy. 3. doplněné vydání. Praha: Správa pražských hřbitovů, 1998. 93 stran; ISBN 80-238-7839-5.
- BEČKOVÁ, Kateřina. Nové Město. Vydání 1. Praha: Schola ludus - Pragensia, 1998; 386 stran; Zmizelá Praha; svazek 1. ISBN 80-900668-9-5.
- BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha: Staré Město. Vydání 1. Praha: Schola ludus - Pragensia, 2005; 350 stran; Zmizelá Praha; svazek 3. ISBN 80-902505-4-8.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrob „Zimmermannovy děti“ na Wikimedia Commons
- Olšanský starý hřbitov 7. 9. 2019 (1. díl) [online]. You Tube, 2020-01-12 [cit. 2020-11-27]. Stopáž: 06:43; Zimmermannovy děti v 03:23 až 03:42. Dostupné online.