Čang I-mou
Čang I-mou (čínsky: 张艺谋, pinyin: Zhāng Yìmóu; *14. listopadu 1951, Si-an, Čína) je čínský filmový režisér, herec a kameraman, jeden z představitelů 5. generace čínských filmařů. Jeho častým tématem je postavení žen ve společnosti.[1]
Čang I-mou | |
---|---|
Čang I-mou (2010) | |
Narození | 2. dubna 1950 (72 let) nebo 14. listopadu 1951 (70 let) Si-an |
Alma mater | Beijing Film Academy |
Povolání | filmový režisér, herec, scenárista a filmový producent |
Ocenění | Golden Rooster Award for Best Actor (1988) Stříbrný Lev (1991) BAFTA Award for Best Film Not in the English Language (1993) Grand Prix (1994) BAFTA Award for Best Film Not in the English Language (1995) … více na Wikidatech |
Partner(ka) | Chen Ting Kung Li |
Funkce | člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Po skončení Kulturní revoluce a znovuotevření vysokých škol vystudoval na Pekingské filmové akademii (北京电影学院). Po ukončení studií v roce 1982 nastoupil jako kameraman do periferního filmového studia v provincii Kuang-si. Zde se podílel na vzniku přelomovém snímku Žlutá země (黄土地) režiséra Čchen Kchaj-keho (陈凯歌) z roku 1984. Ve stejném období, tedy během války s Japonskem, se odehrává film Rudé pole (红高粱) z roku 1987, díky němuž se dokázal výrazně prosadit také jako režisér. Jeho film Ťü Tou (菊豆) z roku 1990 byl jako první čínský film nominován na oskara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film. Z úvodu 90. let pochází také Čangův další výraznější počin – film Žít (活着) z roku 1994.
Při produkci svých neservilních snímků však stále narážel čínskou cenzuru a projekce jeho filmů bývaly často zakazovány. Před dokončením Šanghajské triády (摇啊摇,摇到外婆桥; 1995) musel provést sebekritiku, na několik let mu bylo zakázáno natáčet filmy, a nesměl ani emigrovat.[2] Následně mu bylo opět povoleno filmovat, ve své tvorbě z počátku 21. století se pak zaměřil převážně na filmy s politicky nezávadnou historickou a akční tematikou. Z tohoto období pocházejí pro českého diváka nejznámější snímky Hrdina (英雄; 2002), Klan létajících dýk (十面埋伏; 2004) a Kletba zlatého květu (满城尽带黄金甲; 2007).[3]
Dokladem Čang I-mouova věhlasu i postupného smíření s režimem se stala skutečnost, že byl jmenován hlavním režisérem úvodního a závěrečného ceremoniálu Letních olympijských her v Číně konaných roku 2008.
Reference
- David Bordwell & Kristin Thompson (2003): Film History. An Introduction. Second edition. ISBN 0-07-038429-0, s. 651
- David Bordwell & Kristin Thompson (2003): Film History. An Introduction. Second edition. ISBN 0-07-038429-0, s. 652
- Čang I-mou v Česko-Slovenské filmové databázi
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čang I-mou na Wikimedia Commons